.adresář služeb

12 | 05 | 09

Terénní program No Biohazard

Nenosíme závislým drogy

Výběr z tisku (Napsali o nás): Praha - Dvě dívky s červenošedo-černými batohy na zádech, obtěžkané navíc pětikilovými brašnami přes rameno, vypadají jako turistky. Je po třetí hodině odpoledne a ony směřují do centra města. Jejich exotické účesy složené z dlouhých dredů naznačují, že nepatří k většinové společnosti.

Ta na narkomany většinou nadává. Ale ony dvě jim pomáhají. Přesněji řečeno pomáhají chránit právě většinovou společnost, aby se od rizikových uživatelů drog nenakazila nějakou infekcí. Třeba žloutenkou. V batozích označených nenápadnými nápisy „No Biohazard“ nejsou drogy, jak si někteří lidé myslí, ale zdravotnický materiál. Hlavně jednorázové injekční stříkačky, dezinfekce a další pomůcky.

Nosí je každý den tam, kde se narkomani vyskytují nejčastěji. A použité stříkačky od nich naopak vybírají, aby je neodhazovali v parcích a po ulicích. Když náhodou nějakou na zemi uvidí, seberou ji kovovými kleštěmi, které vypadají jako od lahve s okurkami, a přidají ji do žlutého kontejneru s infekčním materiálem, který nosí v jedné z brašen.

„Ahoj,“ zdraví klienty, které znají už od vidění. A oni hned vytahují z kapes použité stříkačky a vhazují je do kontejneru v brašně. Výměnou dostávají sterilní materiál a případně i rady, co a jak při komplikacích ošetřovat. Jeden z uživatelů má třeba problém po injekci do třísel. Za necelou hodinu v centru Prahy je jeden z kontejnerů zcela plný. Použitých stříkaček může být asi kolem sedmdesáti. „Vyměnilo si je 16 uživatelů,“ hlásí Simona, která vede přesnou evidenci vydaných a přijatých věcí.

„Děláme jen otevřenou drogovou scénu, tedy lidi z ulic, parků, nádraží či vestibulů metra. Nechodíme do bytů,“ říká Vojtěch Janouškovec, který má ve společnosti Progressive terénní pracovníky pod palcem. Jeho lidé nejčastěji potkávají narkomany v parčíku nebo u východu z metra u Muzea. V poslední době i na Knížecí v Praze 5 a už se znovu stahují zpátky na Karlovo náměstí. Největší ohnisko na hlavním nádraží se v době rekonstrukce rozbilo, ale novým útočištěm drogově závislých se stala Flora. „Počet uživatelů neklesá, jen se přelévají jinam,“ zdůrazňuje Vojtěch Janouškovec. Vyhledávají dopravně dostupná místa a kvůli anonymitě potřebují i davy lidí. A také možnost rychlého úniku. Taková místa si prý vybírají drogoví dealeři - a jsou tam i jejich zákazníci.

V Praze žije zhruba deset tisíc injekčních uživatelů drog, nejčastěji berou heroin. Jeden gram stojí v průměru 1 100 korun. Odborníci varují, že problémem metropole se mohou stát narkomani z ruskojazyčných zemí, kterých stále přibývá. A protože jsou ve své vlasti tvrdě stíháni, hned použité stříkačky zahazují. Kamkoliv. Mnoho z nich přitom může být nakaženo HIV. „Až 80 procent uživatelů drog v Oděse a na Krymu je HIV pozitivních, u nás je to méně než jedno procento. V rámci zemí EU jsme tak trochu rarita,“ zdůrazňuje Vojtěch Janouškovec.

* Drogy v číslech: V roce 2008 vyměnili v Praze 1 991 049 stříkaček a jehel, tedy o 12 % více než v roce 2007. V roce 2007 onemocnělo 337 lidí smrtelnou žloutenkou C, 85,5 % z nich byli injekční uživatelé drog. Zdroj: Hygienická stanice hl. města Prahy

Nenosíme závislým drogy, Mladá fronta DNES, 7.4. 2009, ALENA ZVĚŘINOVÁ