.adresář služeb

11 | 11 | 08

Nízkoprahový klub Pavlač

Preventivní programy v NZDM Pavlač

Při realizaci programů specifické prevence v NZDM Pavlač a hledání vhodného způsobu, jakým v NZDM Pavlač tyto programy uskutečňovat, jsme narazili na celou řadu zajímavých poznatků týkajících se nejen samotných preventivních témat a našich klientů, ale především na propastný rozdíl mezi žitou realitou našich klientů a normami či očekáváním většinové společnosti.

Programy specifické prevence byly realizovány pro mladé lidi ve věku od 12 do 18 let, kteří žijí v prostředí sociálního vyloučení, a to buď přímo v domě, kde se klub nachází, nebo v jeho těsné blízkosti v oblasti nazývané někdy „brněnský bronx“. Více než cokoliv jiného je to tedy právě prostředí, ve kterém vyrůstají, co je spojuje, přesto většina z nich jsou Romové. Etnicita je v našem případě až druhořadá, neboť život našich klientů je ovládán kulturou chudoby více než životním způsobem typickým pro Romy.Součástí jejich žité reality jsou běžně některé sociopatologické jevy jako např. gambling, kriminalita, zneužívání drog (legálních i nelegálních), domácí násilí.

Témata, která jsme se rozhodli zařadit do programu prevence, vycházela především z aktuálního dění v klubu a našeho pozorování. V období od února do srpna 2008 jsme realizovali programy specifické prevence na témata: drogy, domácí násilí a sex + antikoncepce. Abychom zmapovali znalosti, postoje a chování, připravili jsme na dvě témata dotazníky. Ukázalo se však, že pro naše klienty jsou dotazníky jako výzkumný nástroj zcela nevhodné. Pro sdělování informací je pro klienty nejpřirozenější ústní forma. Psané formě mají často problém porozumět a často je pro ně obtížné zformulovat odpovědi, ty proto mohou být neúplné, nebo zdaleka nevyjadřují vše, co by jinak účastník výzkumu dokázal k tématu uvést. Kromě toho účastníci výzkumu často nerozumějí některým termínům, které označují jevy nebo věci, které sice znají, ale mají pro ně jiné jméno a je třeba jim je objasnit (např. hormonální antikoncepce=prášky, těkavé látky=fet, přerušovaná soulož=kluk ho vytáhne dřív než vystříkne atd.…) V důsledku těchto zjištění jsme se proto rozhodli zvolit techniku strukturovaného rozhovoru, kdy pracovníci zapisovali odpovědi účastníků výzkumu přesně tak, jak dotazovaní hovořili.

Při získávání odpovědí metodou strukturovaného rozhovoru se objevil problém, který souvisel s anonymitou dotazovaných a důvěrností informací. Zde je třeba si uvědomit, že pracovníci jsou klienty vnímání stále jako představitelé většinové společnosti, s normami a hodnotami velmi odlišnými od jejich, jako představitelé té majority, která je nutí a represí vyžaduje, aby její normy a hodnoty sdíleli s ní, jakkoliv jsou pro ně nepochopitelné. Klienti proto vnímají tuto majoritu jako a priori nepřátelskou. Proto jakékoliv dotazování v nich probouzí podezření, že se po nich chce, aby někoho udávali, nebo aby sdělovali skutečnosti, které budou později „vytaženy“ a oni nebo jim blízcí za ně budou potrestáni. Proto jsme se často setkávali s vyhýbavými odpověďmi nebo přímo s dotazy, proč se na takové informace ptáme. Zde jsme měli možnost klientům znovu přiblížit principy nízkoprahové služby - anonymitu a důvěrnost sdělovaných informací, vysvětlováním, že žádné jimi sdělované informace nebudou použity proti nim ani sdělovány jiným osobám. Paradoxně docházelo k situacím, kdy dotazovaní chtěli svůj dotazník podepsat. Zřejmě to souvisí se zvykem, který získají ve škole; cokoliv, co se odevzdává, musí být podepsané. Zároveň to ale znamená, že tomu, zda jsou dotazníky podepsané či nikoliv pro ně nemá velký význam, jsou přesvědčeni, že informace, které poskytují, stejně budou zneužity proti nim.

Obecně lze také říci, že odpovědi a preventivní témata celkově jsou vysoce genderované a často se týkají pouze chlapců, přičemž dívky odpovídají, že je téma nezajímá. Obecně to souvisí s vysokou diversitou genderových rolí v romské komunitě tedy rozdílným životním stylem mužů a žen. Dá se říci, že chlapci jsou více ohroženi drogami a zároveň je pro ně toto téma přitažlivější než pro dívky. U tématu sexu se zase u dívek často objevuje stud a zdrženlivost vůči komunikaci na tato témata. („je to sprostý“)

V následující části bychom se rádi věnovali třem preventivním tématům, která proběhla v NZDM Pavlač během roku 2008. Uvádíme zde nejzajímavější poznatky, které z naší práce vyplynuly.

Domácí násilí: Toto téma se ukázalo spíše jako konstrukt pracovníků, což se nakonec projevilo v zájmu klientů o toto téma. U tohoto tématu jsme nepoužili dotazník, ale intenzivní přítomnost tématu v klubu. Součástí byla i beseda s odborníky ze sdružení Bílý kruh bezpečí. Z přímé kontaktní práce víme, že mezi našimi klienty domácí násilí, tak jak jej chápe většinová společnost a její legislativa, existuje a vyskytuje se poměrně často. Přesto se ukázalo, že klienti tento fakt nevnímají jako problém, ale spíše jako zcela běžnou součást života, nad kterou není třeba se pozastavovat. Samotný pojem domácí násilí je pro ně něčím, k čemu dochází pravděpodobně u majority; spojitost s vlastními životy nikdy nehledají. Při besedě klienti výborně reagovali a aktivně se zapojovali, přesto jejich příklady byly naprosto nereálné, nesouvisející s jejich vlastními životy. Přesto většina z nich dokáže pojem vysvětlit a obecně se zvýšila úroveň znalostí o tomto tématu.

Drogy (nelegální): Téma nelegálních drog je mezi našimi klienty vysoce tabuizované. Část našich klientů s drogami experimentuje a většina z nich má v nejbližší rodině například mezi staršími sourozenci nitrožilní uživatele drog a pravděpodobně právě proto při otevření tématu v klubu reagují vždy velmi podrážděně a problémy týkající se drog nechtějí s pracovníky příliš sdílet. Součást tématu Drogy tvořil dotazník, respektive strukturovaný rozhovor. Ukázalo se, že klienti se o svých zkušenostech nechtějí bavit a především mají strach z možného vyzrazení. U otázky ´Kde se dají sehnat drogy?´ se klienti často ptali, zda chceme slyšet konkrétní jména. Zajímavý byl rovněž výstup otázky ´Můžou tě zavřít za to, že bereš drogy´, kdy naprostá většina dotazovaných odpověděla, že ano. Možná interpretace tohoto zjištění může souviset s tím, že naši klienti sice vědí o existenci většinových zákonů a v některých případech je mohou dokonce považovat za přísnější, než ve skutečnosti jsou, přesto však v jejich světě dochází k jejich trvalému překračování a tedy pro ně přestávají být závazné. Obecně velká tabuizace drogového tématu mezi našimi klienty může souviset s faktem, že drogovou závislost považují za ostudu a za cosi znečišťujícího, přičemž svou rodinu se snaží prezentovat navenek co nejlépe, a to jak před zbytkem komunity, tak před vnějším světem.

Sex a antikoncepce: Také toto téma provázel dotazník formou strukturovaného rozhovoru. Tento výzkum ukázal, ostatně jako i předchozí, že klienti mají velmi dobré znalosti, které však již nepřenášejí do oblasti postojů a chování. Znají a vědí, jak se používají všechny hlavní antikoncepční metody. Zajímavé bylo, že ve znalostní otázce zjišťující znalost jednotlivých antikoncepčních metod, nezmínil nikdo přerušovanou soulož, přestože v další otázce ´ Je přerušovaná soulož prostředkem, jak spolehlivě zabránit tomu, aby dívka otěhotněla?´ naprostá většina dotazovaných odpověděla, že ano. Kromě toho nikdo neuvedl potrat. Ten, přestože samozřejmě nezabraňuje početí a není tak antikoncepční metodou v pravém slova smyslu, v mnoha rodinách našich klientů představuje možná nejběžnější a zřejmě také jediný způsob, jak zabránit narození nechtěného dítěte. Tento příklad tedy, jako jeden z mnoha, ilustruje jakýsi dvojí typ vědění, kterým naši klienti disponují. Jednak to, se kterým se obracejí k většinové společnosti a jednak své vlastní, platné a používané, avšak zároveň skryté pro okolní svět.

Práce na preventivních tématech pro nás znamenala množství nových poznatků o způsobu, jakým naši klienti vnímají nejen jednotlivá témata, ale i okolní svět, a to jak jejich vlastní, tak ten venkovní „gádžovský“. Přitom právě snaha o co možná největší porozumění jejich způsobu života je důležitým nástrojem při kontaktní práci. Je jistě možné, že při interpretaci zjištěných faktů jsme se dopustili chyb. Pracovníci, stejně jako klienti interpretují realitu skrze optiku vytvořenou vlastním kulturním prostředím, které je vzájemně poměrně odlišné, proto některým skutečnostem můžeme přikládat jiný význam než klienti. Zároveň si neklademe za cíl vytvořit obecně platné popisy chování lidí žijících v sociálně vyloučené lokalitě. Šlo nám spíše o hledání nových úhlů pohledu a také o odkrývání nových témat, kterým bychom se mohli při kontaktní práci věnovat.

tým NZDM Pavlač