.adresář služeb

30 | 10 | 08

Terénní programy Vyškov

Tiká nám tu časovaná bomba

Výběr z tisku: Zním asi trochu zoufale, přiznává předseda Sdružení Podané ruce Jindřich Vobořil. Už 17 let pomáhá drogově závislým jak s odvykací léčbou, tak s návratem do života. Či alespoň se stabilizací drogové scény tak, aby se například zamezilo šíření AIDS či žloutenky. Nyní však kvůli nedostatku peněz hrozí, že sdružení ukončí činnost.

LN Zajišťujete asi osmdesát procent drogových služeb v regionu, ale peníze vám nestačí. Jak se to projevuje?

Finance se snižují, výkony lidí se zvyšují. Máme přetížené zaměstnance, nejsme schopni pokrýt všechny klienty, fungujeme s vysokým odborným vzděláním, ale za minimální platy. Omezujeme služby či například časy, kdy nás můžou klienti vyhledat. Zavíráme některé služby, jako jsou programy pracovní rehabilitace, které mají za cíl vracet klienty do běžného života. V Brně mne trápí situace s kontaktním centrem a terénní službou.

LN Kolik vám tedy chybí terénních pracovníků?

Minimálně další dva úvazky na standardní provoz. To znamená, že nemáme možnost aktivně vyhledávat skrytou drogovou populaci, o níž víme, že existuje. Současný počet zaměstnanců odpovídá pro stotisícové město, nikoli pro druhé největší město České republiky.

LN Skutečně uvažujete o konci?

Někdy mám chuť to úplně zavřít, protože si nechci vzít na zodpovědnost fakt, že nám tu tiká časovaná bomba v podobě HIV. Ale pak si uvědomuji, proč to vše dělám. Klienti jsou naše priorita, tak pokračujeme dál. Zním asi trochu zoufale, ale ono to tak v podstatě je.

LN Na některých místech jižní Moravy je prý nyní pervitin dostupnější než konopí. Proč?

Nejedná se tady o žádná přesná čísla, ale každopádně to svědčí o tom, že pervitin je stále drogou číslo jedna na jižní Moravě. Je to dáno i tím, že se často vyrábí podomácku, řada uživatelů je samozásobiteli a nemusí se spoléhat na dealery. Kromě toho je běžná konzumace lysohlávek, hašiše, opia a mírně narostl počet konzumentů heroinu. Už jsme se dokonce setkali s klienty, co užívali i alkohol nitrožilně.

LN Před pár lety se začali narkomani vystěhovávat z měst na venkov. Pokračuje tento trend?

Žiji ve vesničce za Brnem a už se mi stalo, že mi klepali v noci na dveře klienti, protože se chtěli nechat otestovat na nemoci spojené s braním drog. Tento trend stěhování se z měst na vesnice je přesný opak toho, co probíhalo v minulosti, kdy se uživatelé drog stěhovali do velkoměst. Důvodů může být mnoho, předně je pro ně levné si sehnat nějaký polorozbořený domek a zde v menší skupince okolo osmi lidí žít a případně si vyrábět drogy pro svou potřebu. Domy jsou od sebe často vzdálené, není cítit klasický zápach z varny a sousedé ani policie nemusí o ničem vědět.

LN Jaké služby chybí, aby se situace na drogové scéně v Brně alespoň nezhoršovala?

V současnosti zajišťujeme pouze ty nejnutnější služby pro drogově závislé klienty. Chybí zde například domácí detox. Nabízíme substituci, tedy nahrazení heroinu metadonem, což je látka na bázi opiátu podávaná kontrolovaně lékařem. Substituční léčba pervitinu zde ale není, stejně tak tu není žádný azylový dům pro chronické uživatele drog s psychiatrickou diagnózou, kteří nevydrží klasickou léčbu, což vede k hlubším pocitům viny.

LN Jak funguje domácí detox?

Studoval jsem ve Velké Británii, kde domácí detox běžně pokrývá až 60 procent způsobu léčby. Jedná se o službu, kdy za klientem domů dochází zdravotní sestra a klient pak nepotřebuje hospitalizaci, protože se léčí ambulantně.

LN Podle statistik přibývá v Brně i cizinců, z Vietnamu a postsovětských republik, závislých na opiátech. V čem je rozdíl mezi nimi a českými narkomany?

Velmi často se setkáváme s úplně jinými návyky, než mají čeští klienti. Cizinci jsou často nedůvěřiví, neznají drogové služby, například nemají informace, že opakovaným používáním jehel mohou získat řadu nebezpečných nemocí. Je třeba s nimi tedy navázat kontakt, a to v jejich rodném jazyce. Tiskneme pro ně letáky v ruštině či vietnamštině, ale chybí nám například finance na překladatele. Problém vidím v tom, že i když máme v současnosti mezi českými klienty minimálně rozšířen virus HIV, tak tito cizinci velmi často přicházejí ze zemí s vysokým výskytem infekčních onemocnění jako je AIDS/HIV či hepatitidy.

LN Hrozí tedy větší rozšíření těchto nemocí?

Bojím se toho, že nás to čeká. V té souvislosti mě trápí, že nemáme k dispozici rychlé testy na HIV. Ony existují, jen ministerstvo zdravotnictví nedalo povolení k jejich prodeji v České republice. Jediné, co můžeme dělat, jsou testy ze slin ve spolupráci se Státním zdravotním ústavem. V praxi to znamená, že když máme klienta, u kterého je podezření na HIV, odebereme mu vzorek, čekáme týdny na výsledek a musíme ho pak na ulici znovu hledat. A někdy nám zmizí zcela.

LN Kdyby nastal katastrofický scénář a Podané ruce skončily, jak odhadujete, že by se mohla vyvíjet situace dál?

Mám v hlavě hodně scénářů, od epidemie HIV mezi drogově závislými přes rozšíření nemoci do běžné populace. Určitě by to přineslo zvyšování kriminality, konec možností léčby pro ty, co se léčit chtějí, skončilo by odborné poradenství pro děti a mládež. Drogy byly od 90. let vždy citlivé téma. Ale pořád jako by to pro veřejnost i většinu politiků nebyla žádná priorita k řešení. Možná se bojí, možná mají předsudky, protože drogy nejsou žádná líbivá věc.

Tiká nám tu časovaná bomba, Lidové noviny, 27.9.2008, JIŘINA VESELÁ