.adresář služeb

26 | 10 | 08

StreetWork.cz

Revoluce v dotacích aneb veřejné zakázky

"Fakturujeme Vám 34 intervencí, 320 kontaktů a 20 nových klientů." Tak tohle budete v budoucnosti pravidelně jako vedoucí NZDM psát na fakturu. V brzké době začnou jednotlivé kraje financovat služby sociální prevence formou veřejných tendrů. MPSV chce tento systém zavést na celém území ČR. Jak to vypadá v praxi jsme se zeptali Dana Cieślara, vedoucího střediska On Line Slezské diakonie. Moravskoslezský kraj začal jako první financovat vybrané služby sociální prevence z evropských peněz.

Ahoj Dane, prý se u Vás v kraji rozjel nějaký nový systém "veřejných zakázek". Co to znamená?

No, není to příliš jednoduché, ale zkusím být stručný. Princip je jednoduchý, vysvětlím trochu i důvody. Jsou tady 2 zásadní fakta: 1. V balíku sociálních služeb v rozpočtu MPSV je málo peněz. 2. Čerpání evropských peněz je pro realizátory nesmírně náročné, přísné a zdaleka nejsou vyčerpány všechny alokované peníze. Proto se MPSV rozhodlo zabít dvě mouchy jednou ranou a vybrané služby prevence bude financovat z peněz MPSV, jak tomu bylo v minulých grantovacích obdobích u služeb pro osoby bez přístřeší. Změnil se však trochu princip. Výzvu vypisuje MPSV, ale realizátory mohou být pouze kraje. Samozřejmě, že krajský úřad jako takový není ve skutečnosti poskytovatelem sociálních služeb, proto po odsouhlasení projektu kraje ze strany MPSV vypsal výběrová řízení, aby mohl dodavatelsky zajistit realizaci toho velkého projektu. Těch zakázek bylo několik desítek, protože jsou definovány typem služby a regionem.

Jak to tedy nyní vypadá? Předkládá každé NZDM projekt samo za sebe?

Nikoli. Kraj nemůže vypsat VŘ pro každou službu, protože by se jednalo o zakázku ušitou na míru, což neumožňuje zákon o veřejných zakázkách. Proto se ty zakázky vymezily regionem. V našem případě se tedy jednalo o zakázku na zajištění služeb NZDM na Karvinsku (Karviná, Havířov, Orlová), kde je v současnosti 5 registrovaných služeb NZDM. Proto, aby se tyto služby mohly platit z peněz EU, musí být součásti toho projektu i rozvoj služeb. Proto byly v rámci zakázek poptávány i nové služby, které jsou zakotveny v komunitních plánech měst a obcí. Znamená to tedy, že za těch 12,5mln musí vyžít 5 stávajících služeb od roku 2009-2011 a 2 nové služby od 2010-2011. Tohle vše musí zajistit fyzická, či právnická osoba, která se do VŘ hlásí. Jelikož realizovat tyto služby může pouze registrovaná soc. služba, je tedy jasné, že se to opět řeší subdodavatelsky. Znamená to, že podavatel nabídky ke splnění kritérií VŘ se prokáže dohodou o spolupráci s již fungujícími a registrovanými službami a zároveň se zaváže zrealizovat služby nové. V našem případě jsou plánovány nové služby od roku 2010.

Podle čeho v novém systému budou NZDM financovány?

Součásti poptávky je přesné vymezení poptávaných výkonů v daném regionu. Je tedy napsáno, že dodavatel musí souhrnně za region zajistit např. 240 intervencí měsíčně a ročně 312 nových klientů. Tyto poptávané intervence jsou navíc vázány ještě na dílčí lokality, či města tak, aby se nemohlo stát, že se v jednom městě navýší kapacita zařízení a v druhém městě se zařízení zcela zruší. Financování pak bude probíhat na základě dodavatelské smlouvy. Kraj nám poskytne hlavnímu dodavateli zálohu, kterou po 4 měsících (1 účtovací období) vyfakturuje za celou zakázku (region). Hlavní dodavatel dle nasmlouvaných subdodávek proplácí výkony svým dodavatelům. Kraj nestanovuje podmínky subdodavatelské smlouvy. Jestliže to subdodavatelé budou pro hlavního dodavatele dělat zdarma, vůbec to nevadí. Poskytovatel služby však musí zajistit všechny zákonné normy (registrace, kvalita, kvalifikace apod.).

Abych se dostal k samotnému vypočítání částky. Do nabídky VŘ jsme uvedli celkovou cenu zakázku, nicméně fakturovat se bude po zúčtovacích obdobích. Částka daná v nabídce je tedy maximální částkou v případě, že dodavatel zajistí všechny poptávané výkony. Účtování se pak řídí poměrně komplikovanými pravidly. 70% částky tvoří tzv. „pevná částka“ a 30% „pohyblivá částka“. Pevnou částku tvoří zajištění provozních hodin dle aktuální registrace. V případě, že např. o Vánocích 23.12. v den, kdy máte mít dle registrace otevřeno, zavřete, sníží se Vám v poměrné výši „pevná částka“. Anebo, když jedete na kurz a musíte zavřít zařízení, tak ten den nedostanete ze zaplacený. Pohyblivou částku tvoří výkony, v případě NZDM jsou primárním indikátorem intervence a tvoří zbylých 30% z ceny. Představte si, že máte měsíčně poskytnout 40 intervencí. Vy však poskytnete 30. Naplnili jste tento indikátor ze 75%. V tomto případě se Vám pohyblivá částka sníží z 30% na 20%. V případě, že naplníte indikátor v pohyblivé částce nad 115 % (v tomto případě třeba 60 intervencí), může pohyblivá částka tvořit až 50% z celkové ceny za měsíc. Byť zní směšně, můžete si v jednom měsíci „nadělat“ intervence a v dalším měsíci můžete jich vykázat méně. Vtip je v tom, že za jeden rok může v celkovém propočtu tvořit pohyblivou částku max. 30% z účtované částky za daný rok. Pohyblivá částka tedy nenahradí ztrátu za pevnou částku v případě, že jste klub 2 dny zavřeli. Stejně tak si nemůžete účtovat vícepráce.

A v celkovém součtu máš pocit, že se to vyplatí, v čem jsou výhody a v čem nevýhody?

Je to velice obtížen to nyní zhodnotit, protože zatím jsme ve fázi, kdy jsme podali nabídky, víme třeba, že jsme v rámci zakázky jediní a zřejmě zakázku v naší službě a poptávaném regionu vyhrajeme. Ale nejsem si jistý, že je to výhra. Zkusím shrnout tedy spíše rizika a příležitosti:

VÝHODY-PŘÍLEŽITOSTI

+ zařízení může dosáhnout na řádově 10-20 % větší částku, než dostalo z MPSV.

+ v případě, že hlavní dodavatel bude „osvícený“, může metodicky podepřít a „pozvednout“ slabší zařízení v daném regionu (tohle je ale plus pro subdodavatelé, resp. pro kraj)

+ fakturované peníze může dodavatel i subdodavatel využít na co chce, probíhá pouze účetní kontrola vystavených faktur, faktur přijatých od subdodavatelů a dokumentů dokládajících fakturované výkony

+ bude se klást větší důraz na výkaznictví, které bude pokladem pro účtování vykonána práce bude mít přímý vliv na finance

NEVÝHODY-OHROŽENÍ

- v organizacích bude vyvíjen silný tlak na výkon pracovníků. Bohužel jedná se však o služby prevence a výsledek závisí především na klientovi. V případě kontaktních služeb a NZDM je intervence třešnička na dortu. Takže to obrazně může vypadat tak, že v cukrárně se nebude prodávat dort s třešničkou, ale kýbl rychle natrhaných třešní.

- systém nereflektuje kvalitu služeb

- do vztahů mezi dílčími NZDM se vkrade konkurence. Ve svém regionu jsem vedl asi 4 jednání s partnery, celkem jsme proseděli asi 17 hodin. Nebylo to jednoduché. Na bruntálsku se nedohodli a šli do zakázky každý za sebe, museli snižovat nabídku atd.

- při sestavování počtu poptávaných výkonů nebylo přesně vyspecifikováno o jaké výkony se jedná a zda-li se jedná o běžný počet výkonů, či maximální možný. Stalo se tedy v několika regionech, že jsou poptávány enormní čísla. Něco ještě prošlo pozdější redukcí, ale i tak počty jsou poměrně vysoké

- v případě NZDM se sleduje pouze indikátor provozní doby a intervencí. Osobně jsem se zasazoval o to, aby přibyly ještě kontakty (ve smyslu kontaktní práce), které jsou významným ukazatelem práce v NZDM, ale do poptávky se tento indikátor již nedostal

- hlavní dodavatel bere zodpovědnost za zakázku jako celek. Ačkoli jistě uzavře přísnou subdodavatelskou smlouvu, která bude reagovat na jeho dodavatelskou smlouvu s krajem, veškeré spory se budou řešit v rovině občanskoprávní. Lze tedy očekávat průtahy a dlouholeté soudy, placení právníků apod.

- mohou se objevit různí spekulanti, kteří budou chtít mít na tomto systému zisk

- výkony dokládající naplnění indikátorů lze obtížně jednoznačně dokumentovat, papír snese všechno

- zařízení nemůže očekávat, že v příštích 3 letech získá peníze na rozvoj zařízení, či personálu

- za nedodržení indikátorů v počtu nových klientů je oprávněn kraj účtovat sankční pokutu ve výši 50% z celkové zakázky. Např. v mém případě, když mi subdodavatel nedodá dostatečný počet nových klientů, mohu dostat pokutu až 6,25 mln Kč. Ty peníze budu muset primárně zaplatit já (má organizace) a pak je vymáhat např. po malém občanském sdružení, které poskytuje danou službu. Už vidím to soudní stání s mými kolegy naproti.

- jestliže chceme zachovat všechny nároky kvality, tak hlavní dodavatel má velice svázané ruce v oblasti kontroly fakturovaných výkonů

- nejsem si jist co vše a v jaké míře bude podléhat kontrole ze strany kraje a jiných orgánů, nikdo to prakticky neví. Jedni mluví o velice přísné kontrole, druzí pouze o základní kontrole.

Když teď vidím ten seznam, tak je nasnadě si domyslet, že systém v sobě skrývá více nevýhod. Teoreticky vychází z konceptu, že lidi jsou poctiví, pomáhají si, klienti tlučou na dveře a jejich motivace je ve fázi akce. Bohužel, v NZDM i ve většině služeb prevence je tomu naopak. Neznám přesně situaci služeb soc. péče, ale mám představu, že tam by se to hodilo více. Proto nechci házet špínu na nikoho, ale jestli příští 3 roky se nebudu s nikým soudit a budu mít alespoň tolik peněz co v minulých letech, tak to bude velice pozitivní výsledek. Nevím, co mám očekávat.

Je to jen specialita MSK, nebo se takovýto systém chystá i jinde?

Moravskoslezský kraj je kromě velkého počtu soc. služeb významný také tím, že je velice poctivý a pracovitý. Tento systém je ze strany MPSV otevřený pro všechny kraje, vyjma tuším Prahy. Některé kraje se tomu cíleně brání, ale většina krajů tento systém chystá od poloviny roku 2009, anebo od 2010. Jaká bude skutečnost ví jen samozřejmě Bůh. Tak jsem skončil hezky pozitivně, co?!

Díky za rozhovor

Aleš Herzog