.adresář služeb

03 | 09 | 08

Nízkoprahový klub Likusák

Inspekce MPSV v Likusáku část 2

Jak probíhala inspekce MPSV v zařízení NZDM Likusák v Brně? - část 2.

Ochrana práv osob

Ohledně práv a střetů zájmů jsme neměli problémy, jelikož tohle máme zpracované nejspíš hodně dobře. Každopádně se na to inspektorky ptaly, ptaly se zda víme jaká jsou zde platná práva, proč zrovna ony, jak se bráníme porušení a jak se postupuje, když k porušení dojde (stejně tak je logika standardů stejná i u okruhu Střety zájmů). Pro jistotu zde dáváme nápovědu na tvorbu materiálů (Střety i Práva):

• a) jaké střety mohou nastat / jaká práva zde garantujeme,
• b) jak se bráníme tomu, aby k nim nedošlo (preventivní kroky ke každému z nich),
• c) co uděláme, pokud k tomu nastane (jak se postupuje, když už…).

Ocenily zejména to, že to má svou vnitřní logiku - vzájemné provázání (viz. Výše body a- c). Taky se jim líbilo to, že tyto okruhy obsahovaly hodně praktických věcí, které se nám za 4 roky podařilo z praxe nahodit zpět do metodiky. Na práva, jaká zařízení garantuje, je možné se mrknout zde.

Některé situace jsme inspekci dokládali zápisy z intervizí, porad. Ke každému okruhu jeden důkaz. Taky jsme v tomhle bodě předkládali darovací smlouvy (4x) - jak vzory, tak již vyplněné. Ve srovnání s auditem ČAS je to prakticky to samé (ČAS podle nás více dbal na to, abychom se orientovali v obecně závazných normách).

Jednání se zájemcem o sociální službu

Tady taky nebyl problém, až na jednu věc. Sdělujeme vše, co je potřeba (odkazuji na šikovnou zveřejněnou metodiku hodnocení ČAS, která vám pomůže snad ve všem - zejména odkazujeme na Hodnotící tabulku = projděte si i tabulky dole, prostě komplet listy od A do Z - i dole je hrozně moc šikovných věcí, např. co vše musí obsahovat Prvokontakt - ostatní zde nepatří a je to navíc, a naleznete to konkrétně zde.

Dokládali jsme průvodce prvokontaktem (kolik máme evidovaných zájemců o službu a v jakém stadiu se nachází - co už obdrželi a co ještě ne), evidenci v programu PePa a jak to vše probíhá.

Taky si kontrolovaly námi vedenou Evidenci odmítnutých zájemců o službu a zejména je zajímalo odmítnutí z důvodu nesplnění podmínky existence nepříznivé sociální situace (tohle byl kámen úrazu u nás, a bude i v jiných NZDM, jelikož na SS nemá nárok člověk v „normální“ situaci, takže musíme umět nějak selektovat - a jsme zpět u Veřejného závazku, část CS, tedy stará bolest NZDM).

Body dolů šly za to, že nám žádný z respondentů nepotvrdil, že bychom se v rámci prvokontaktu soustředili mimo jiné na „projednání jejich požadavků, očekávání, případně svých cílů“ (citace Inspekční zpráva). Doporučujeme se ptát a doporučujeme evidovat - ne např. od prvního setkání, ale klidně i během kontaktní práce kdy jde od klienta vytáhnout, co zde v zařízení využije, co jej v programu táhne a co vůbec.

V tomto bodu se to taky nelišilo od hodnocení ČAS - vyjma Evidence odmítnutých zájemců o službu (možná že je to kontrolováno jinými auditory ČAS, mnou ne). Zároveň nikdo z inspektorů neměl nic proti prvokontaktu jako procesu (5 setkání u nás) namísto jednorázového úkonu - tzn. že roztažení do příznivějšího tempa není problém.

Smlouva o poskytování sociální služby

Zde nám kontrolovaly, zda uzavíráme jak ústní tak písemné smlouvy (naštěstí jo, no naštěstí to máme zhruba 50 na 50). Ohledně náležitostí taky odkazuji na metodiku hodnocení ČAS, které máme komplet (viz. výše cesta k ní).

Máme je jak v elektronické evidenci (program PePa), tak taky ještě písemné verze v uzamykatelné skříni - schováváme písemné smlouvy i zápisy o ústních smlouvách. Přihoršilo nám to, že rozhovor byl dělán se 3 respondenty, kdy 2 ji nemají uzavřenou a s 1 sice uzavřena je, ale on si to nepamatoval - takže nás nepodpořil L. Museli jsme dokládat jak smlouvy v PC, tak v papíru. Taky byla vyžádána Evidence uzavřených smluv, kterou jsme předložili.

Musím připomenout, že uzavíráme smlouvy bez osobního cíle, což nebyl pro inspektory problém. Opírali jsme se o materiály z Konference ČAS (J. Syrový, A. Herzog) a částečně o Pojmosloví NZDM (i když tam osobní cíle jsou doporučovány jako „adaptační“, což my nejedeme).

Ve srovnání s hodnocením ČAS jde o totožný postup a neliší se (možná jen v tom, že do Konference nízkoprahové programy 2007 - zde konkrétně - se používala starší metodika hodnocení ČAS, která vyžadovala ve smlouvě osobní cíl, což se nyní nevyžaduje).

Individuální plánování průběhu sociální služby

Tak a máme tu další část, kde jsme to neutáhli na dostatečný počet bodů (1 bodové položky se objevily ve Veřejném závazku - viz. výše, zde v IP a pak u Stížností - bude popsáno pak).

Chtěli bychom uvést, že jsme do inspekce MPSV šli se systémem, který je popsán v novém Pojmosloví NZDM a jež odráží charakter naší služby, konkrétně v oddíle „Charakteristika procesu užívání služby (popis průběhu služby)“. Máme pocit, že jsme první testovací zařízení, kde se to zkusilo „na ostro“ a ono to vyšlo! Ve zkratce jde o to, že po uzavření smlouvy je nastoupen proces individuálních plánování se všemi uživateli, ale pak jsou realizovány malé smlouvy (formou individuálního plánu) na konkrétní intervence anebo jiné aktivity realizované v rámci chodu NZDM (tedy i na VČA). Takže pokud má klient ve službě zakázku, ta je uspokojena a zaznamenána jako individuální plán. Body zde šly dolů mimo jiné za to, že žádný z respondentů to nepotvrdil - nebyl si toho vědom.

Jednobodové hodnocení jsme obdrželi za to, že jsme tyto individuální plány, realizované formou intervencí, nepřehodnocovali spolu s uživatelem a že to ani nebylo poté zaznamenáváno (zakázky jsou přehodnocovány - revidovány, ale respondenti to nepotvrdili, ani v evidenci to nepřidáváme do zápisu, že došlo k revizi).

Dále jsme jednobodové hodnocení obdrželi z následujícího bodu, který se týkal toho, že by každá osoba (klient) měla mít určeného svého klíčového pracovníka. V nepořádku bylo to, že nemáme stále určený počet uživatelů na jednoho KP (prostě čekáme, kolik kdo v horizontu cca 2 let unese, jsme přesvědčení že tohle číslo vyjde z praxe - tím dojde i k reálnému výpočtu kapacity služby, která se nebude odvozovat od židlí či odhadu, ale od zvládnutelnosti), nestačil jim způsob výpočtu v jakém poměru by měli být mezi pracovníky rozdělováni klienti (aby každý měl tolik kolik mu náleží). Respondenti inspekci také nepotvrdili, že mají své KP….

Zde si myslíme že rozdíl mezi audity ČAS a inspekcí nebyl podstatný rozdíl. Výjimkou tvoří zaměření na zdůvodněnou kapacitu služby, na zdůvodněnou kapacitu klíčového pracovníka a na jeho kompetence a výměnu informací v týmu ohledně práce s klienty.

Bude pokračovat část 3. od "Dokumentace o poskytování sociální služby" dále.

M. Holiš, L. Quisová, J. Tůša a L. Marková