.adresář služeb

18 | 08 | 08

Nízkoprahový klub Likusák

Inspekce MPSV v NZDM Likusák část 1

Jak probíhala inspekce MPSV v zařízení NZDM Likusák v Brně? - část 1.

Byli jsme osloveni Správní radou ČAS s napsáním článku a prezentací na VH ČAS, jež by se obě týkaly naší zkušenosti s inspekcí MPSV. Měli jsme se zaměřit na srovnání auditu ČAS a inspekce MPSV. Upozorňujeme, že jde z velké části o naši zkušenost a subjektivní názory a pocity týmu z inspekce. Odkazujeme také na diskusi pod článkem (kdo se ptá, dostane odpověď), eventuelně taky na maily a telefony přímo k nám (ale nebudou to vidět ostatní, což je škoda). Tak tady je výsledek!

1) Jak vypadá a jak na tom bylo zařízení jež do inspekce šlo

NZDM Likusák funguje pod o.s. Ratolest Brno (www.ratolest.cz) necelé 4 roky (relativně mladé zařízení). Tým tvoří 4 lidi na plný úvazek (není započítáno: vedení organizace, správa jako např. účetní, PR, externisti).

Audit ČAS („inspekci nanečisto“) jsme absolvovali v lednu 2007. Na inspekci jsme se připravovali prakticky celou dobu existence a to hodně intensivně (sami, s metodickým vedením, v rámci regionální PS NZDM, přes aktivity ČAS).

V roce 2007 jsme se stali členem ČAS, proběhla registrace sociální služby na MPSV. V roce 2008 na nás došli „naostro“.

Je třeba říct, že výsledek je závislý na stavu služby, na propracovanosti a provázanosti metodiky, praxe v provozu a na týmu který jej tvoří a (snad) i na složení inspekčního týmu. Takže u vás to může být úplně jiné (lepší, horší)!

2) Jak rámcově vypadal průběh inspekce na místě

Inspekce v zařízení trvala 3 dny (2. - 4.7.2008). Tvořily ji 2 zaměstnankyně JMK (krajské úřednice - z nichž 1 byla vedoucí týmu) a 2 inspektorky z MPSV. Ve srovnání s auditem ČAS tedy 2x větší tým a o 1 den delší dobu inspekce (ale ministerská může být od 2 dnů do 5, záleží na jejich rozhodnutí).

Oznámení o inspekci jsme si našli s předstihem na webu kraje (visí zde vždy na ½ roku dopředu seznam organizací a termíny, alespoň v JMK). Dále nám došlo poštou oznámení, a to s 2 měsíčním předstihem. Materiály které potřebovali byla prakticky celá metodika zařízení. Některé věci se posílat nemusely a kontrolovaly se až na místě - zejména šlo o kontrolu registračních dat na místě. Prakticky totožné s auditem ČAS.

Vyžadovali (pokud organizace disponuje, ale nešlo o podmínku) volnou místnost, napojení na 4 notebooky, možnost tisku. Občerstvení nebylo potřeba - k roli inspektorů patří jej nepřijmout. Suma sumárum stejné jako audit ČAS.

Inspekce se zaměřovala na kontrolu (především). Podpora zde byla podle nás i nich obsažena taky, ale spíše až v závěrečné zprávě. Zde jsme cítili velký rozdíl mezi auditem ČAS a inspekcí MPSV. Rozhovory s klienty proběhly 3 (ale v případě že by neproběhly, inspekce by byla platná i tak, zatímco u ČAS je platná s min. 2 rozhovory). Kontrola téměř každého kritéria byla podepřena 3 pilíři - metodika, rozhovor s pracovníky a praktický důkaz (např. rozhovor s klientem, pozorování ).

Jako důležité považujeme sdělení inspektorů, že jsou nyní inspekce opravdu hodně tvrdé proto, aby se služby přihlásily „správně“ (v našem případě si myslíme - snad - že jde o to, zda nejsme volnočasové zařízení nebo něco podobného). Systém je nastaven tvrdě a všichni o tom ví, proto službu negativně nepostihne, když neprojde inspekcí (žádné snížení dotací, atd.). Hlavním cílem současných inspekcí je zjištění, zda poskytují sociální služby a „vychytat“ závažná porušování standardů kvality.

Podle výsledků nám předložených se opravdu velká část inspekce odehrávala „mimo nás“, a to tak, že se kontroloval soulad registrace služby na MPSV (respektive na JMK) a praxe zařízení. Např. kapacita (zda všude stejná čísla), stejné znění CS zařízení, soulad metodiky s registrací, zda máme všechny papíry a metodiky v pořádku vypracované atd.

Inspekce při své práci využívala tyto zdroje informací (v různé míře):

• zaslané metodiky,
• registrace služby na MPSV (resp. JMK),
• dostupné weby,
• nahlédnutí do evidenčního programu PePa,
• rozhovory s pracovníky,
• rozhovor s ředitelkou (vedení),
• rozhovory s respondenty (klienti),
• na místě předložené dokumenty (zápisy z porad, intervizí atd.),
• letáky a propagační materiály,
• pozorování na místě - zařízení (jak zdi, tak prostory, ale i přístupnost a okolí klubu).

3) Konkrétně o inspekci (konkrétní kritéria podle Zákonných standardů SS)

Cíle a zásady poskytovaných služeb

Veřejný závazek zabral velkou část rozhovoru, protože je to podstatná a klíčová oblast. Inspekce se na něj soustředila. Je to shodné s auditem ČAS, kdy se mu dává velká důležitost.

Tak my proletěli hned ve veřejném závazku, konkrétně z části poslání, cíle a CS (3 ze 4 byly nedobré). Principy (už ne principy, ale nově „zásady“) služeb prošly, ale chyběla nám tam ze zákona daná „aktivizace“ a některé další (jsou v zákoně jmenovány, doporučujeme se zaměřit). To jak máme tyto věci definované, je pro veřejnost a klienty nečitelné a jak píší „nezahrnuje specifika poskytované služby a nedává plastický obraz o jedinečnosti poskytované služby…..není zcela zřejmé, o jakou službu se jedná“ (citováno ze ZZ).

Aby jste viděli, jak to máme definované, tak mrkněte zde na oficiální popis, který není OK. Docela nás to překvapilo, protože jsme na tom dost dělali. No ale pak jsme jim ukázali a vytiskli jak máme tyhle základní věci dále rozpracované (zkoušíme delší dobu dělat na Tematickém modelu NZDM) a to si nechali vysvětlit a říkali, že tohle by bylo o hodně lepší a ptali se proč to není oficiální (odpověď: je to rozdělané).

Co nám vytkli, tak bylo to, že se inspekci podařilo najít jinou verzi některých částí VZ, což jsme oplakali (zveřejněno jiné znění) - to se ukázalo jako docela klíčové a stojí za to si materiály a informace srazit do jednoho šiku - shazovaly se na tom body, ale není se co divit, přece jen VZ je základ služby.

Cíle máme taky definované málo konkrétně a spíše podle inspektorů popisují průběh službou, než cíle které by splňovaly kritéria SMART a „Stanovené cíle nejsou konkretizovány do jednotlivých kroků, nejsou termínované, není jasné, zda a jak budou naplňovány“ (citace ze ZZ).

Zajímavé bylo taky to, že nám bylo ohledně kompletní metodiky vytknuto nesprávné používání terminologie. Takže: „Poskytovatel užívá ve svých materiálech formulace „cílová skupina“, „principy“, „dohoda“ místo zákonem definované terminologie „okruh osob“, „zásady“, „smlouva“. Takže si to poměňte:-).

Na základě naší zkušenosti taky doporučujeme se vystříhat v metodice ve spojitosti s klienty (např. jejich citace) neslušných slov, jelikož to je stigmatizující.

Bude pokračovat část 2. od Ochrany práv osob dále.

M. Holiš, L.Quisová, J.Tůša a L.Marková