.adresář služeb

17 | 04 | 08

Názor z praxe

Některé komplikace nechme stranou

"Právní, sociální a psychologické komplikace spojené s užíváním drog necháme stranou"

Pro podtitul tohoto článku jsem zvolil citát Jiřího Staníčka z bulletinu Éthum č. 34 na téma Terénní programy pro uživatele drog. Celé toto číslo spolu s publikací T. Rhodese a metodickými materiály Sananimu i Laxusu byly pro mě osobně velkou školou a inspirací na začátku mé práce s uživateli drog.

Vážím si snahy získávat informace a dále je předávat, ať už pomocí vzdělávacích akcí, publikací článků či při možnosti stážování ve zmíněných organizacích. Co dále oceňuji, je praktičnost a pragmatičnost popsaných konkrétních postupů spojených s filozofickým ukotvením. Pro mě jako nováčka v té době byly tyto věci stěžejní pro porozumění mojí práci na základě právě propojování teoretických principů - filozofie Harm Reduction, strategie Public Health, s pragmatičností postupů a kroků směřujících k jasným cílům. Z nácviků bezpečnějšího braní a bezpečného sexu z Letní školy 1999 jsem čerpal po celou dobu své působnosti jako teréňák a rád jsem je předával dál svým novým kolegům či stážistům, které tyto praktické „předváděčky“ zajímaly vždy více, nežli jen samotné, i když praktické informace. Dovolil bych si říct, že kvalita drogových nízkoprahových služeb (myslím terénních programů a kontaktních center) byla závislá právě na kvalitní vzdělávací práci kolegů, kteří s drogovými službami u nás začínali. Kromě již zmíněného Jirky Staníčka to byl podle mě určitě také Petr „Geroj“ Hrdina, další autor výše uvedeného čísla Étha.

A jak je to dnes?

Zmíněné postupy se rozšířily do celé republiky, kde jednotlivé drogové nízkoprahové služby vycházejí ze stejných tradic těchto nestorů. Jedni více a jiní méně mají zažité postupy a strategie minimalizací rizik spojených s užíváním drog. Tato rizika ale vnímají z tradice těchto služeb především ze zdravotního hlediska. Proto dnes, v době sociálních služeb, volají drogové služby, že jsou spíše zdravotní než sociální službou, zcela v duchu: „Terénní práce mezi uživateli drog je metodou šíření zdravotnické osvěty a služeb“ [Staníček 2002: 21].

Principy Harm Reduction (HR) se staly velmi inspirativními i pro služby, které nepracovaly s uživateli drog. Tato inspirace mohla vzniknout právě pro její aktuálnost, pragmatičnost, čitelnost, jasnost a konkrétnost, kterou v sobě přinášela.

Výchozím předpokladem HR je přesvědčení, že pro většinu uživatelů je drogová kariéra pouze jednou etapou jejich života. Proto se vyplatí investovat do udržení těchto uživatelů při dobrém zdraví - po ukončení braní drog se tím jednodušeji začlení zpět do společnosti. Zjednodušeně by se dalo říci, že když se tedy v období užívání nenakazí nevyléčitelnými či špatně a draze léčitelnými viry HIV či hepatitidy, tak je vyhráno.

Proto učení bezpečnějšímu braní, proto zásady bezpečného sexu. Zdá se však, že se v tomto bodě drogové služby zastavily ve svém do té doby plynulém vývoji a citát z názvu tohoto článku vzaly jako příkaz. Zabývají se tak pouze zdravotní částí Harm Reduction a zapomínají, že na jiném místě Geroj píše klasickou definici: „Harm Reduction lze překládat jako minimalizaci zdravotních a sociálních rizik spojených s užíváním drog.“ [Hrdina, Konfrontace 1999: 29, citováno dle (Staníček 2002: 17)]. Praktické a fungující postupy (výměny injekčních stříkaček, distribuce kondomů, nácviky bezpečnější aplikace či nácvik bezpečné likvidace injekčních stříkaček) zaměstnávají pracovníky natolik, že již nehledají další rizika v té druhé stěžejní oblasti, v oblasti sociální. Stříkačky a práce s nimi se staly modlou, která zatemnila druhý svět. Svět vztahů, společenských kontaktů, životních podmínek či běžných lidských radostí a starostí.

Vyjděme z výše uvedené teze, že braní drog bývá jen určitou etapou života. Není snad stejně důležité jako to, aby se v tomto období člověk nenakazil HIV, to, aby neskončil dlouhodobě v psychiatrické léčebně, ve vězení, pod mostem, bez přátel, bez rodiny, bez zaměstnání, bez úcty či bez jakýchkoliv zájmů?

Není zařazení kontaktních center a terénních programů do škatulky sociálních služeb výzvou k rozšíření ověřených konceptů „minimalizace rizik“ i o výše nastíněné oblasti?

Tomáš Žák
vedoucí Klubu Kotelna, Zruč nad Sázavou