.adresář služeb

02 | 01 | 08

NZDM Drom

Paní učitelko, já Vám nechápu!

Sociálně znevýhodněné děti musí ve škole a při snaze aktivně trávit volný čas překonávat mnohé bariéry. Nízkoprahová zařízení pro děti a mládež jim nabízejí alternativu k trávení volného času na ulici, poskytují sociální služby, případně možnost doučování.

V nízkoprahové klubovně DROM, která sídlí na Bratislavské ulici v Brně potkáváme často děti trávící svůj volný čas převážně na ulici a které se zároveň jen obtížně vyrovnávají s nároky základních škol. Školní selhávání těchto dětí je pak nejčastěji mediálně vysvětlováno jako nedostatek inteligence, jako důsledek lenosti nebo je přičítáno špatné vůli rodičů. Pokusím se čtenářům nabídnout alternativní úhel pohledu na tuto problematiku.

Na základě zkušenosti s prací v nízkoprahové klubovně mohu říci, že problémy se zvládáním školních povinností lze rozdělit do dvou skupin. První z nich zahrnuje jazyková a kulturní specifika a z nich vyplývající problémy. Druhá skupina bariér se týká sociální situace rodin, ve kterých děti vyrůstají.

Kulturní a jazyková odlišnost jako bariéra školní úspěšnosti

Když francouzský sociolog Pierre Bourdieu vysvětloval význam sociálního a kulturního kapitálu pro školní úspěch dětí, měl jen těžko na mysli klienty naší klubovny. Přesto přesně vystihl situaci, ve které se rodiny ohrožené sociálním vyloučením nachází. Kulturní kapitál vyjadřuje to, do jaké míry si člověk osvojil kulturní normy a tradice dané společnosti (jazyk, zvyky, pravidla slušného chování), které mu pak umožňují snadnější orientaci v tom, co se kolem něj děje.

V rodinách dětí, které navštěvuji nízkoprahovou klubovnu DROM se mluví nejčastěji tzv. romským etnolektem češtiny (etnolekt je neustálená forma nemateřského jazyka, která se projevuje například romskými vazbami v českých větách - např. „Paní učitelko, já Vám nechápu!, Babička mě odnesla do školy.“ - nebo používáním romských koncovek v českých podstatných jménech - např. doktoris, rolakos). Děti si neosvojují v dětství jazyk, ve kterém probíhá výuka, a přicházejí tak do první třídy s obrovským jazykovým handicapem. Když k tomu přičteme, že děti vyrůstají v sociálně slabých rodinách (rodiče mají základní vzdělání, minimálně jeden s rodičů je nezaměstnaný a děti se jen obtížně dostanou do kontaktu s jiným prostředím) začíná být jasné, že tolikrát zmiňované rovné podmínky se začínají křivit už při samotném vstupu do školní kariéry.

Chudoba jako bariéra školní úspěšnosti

Dalším důležitým faktorem, který má vliv na školní úspěšnost dětí, je sociální situace rodiny. Výzkumy nejen v České republice poukazují na to, že spíše než kulturními specifika (většinou se v této souvislosti mluví o romských dětech) jsou problémy spojené se vzděláváním těchto dětí (výrazný handicap v připravenosti na vstup do základního vzdělávacího systému, vysoká školní absence, vysoká nemocnost, opuštění vzdělávacího systému v nízkém věku apod.) ovlivněny faktory sociálními, typickými například pro prostředí segregovaných komunit (velká vzdálenost a absence infrastruktury mezi bydlištěm a školou). Špatná materiální situace například způsobuje, že rodiny bydlí v přelidněných bytech, ve kterých děti jen těžko hledají soukromí pro školní přípravu nebo rozvoj individuálních zájmů. Vedle problému bydlení stojí chudoba za nemožností zajistit dětem adekvátní vybavení do školy nebo jim pravidelně kupovat svačinu (maminky často neposílají své dítě do školy, protože nemají na svačinu peníze a stydí se za to). Výrazným handicapem rodičů se základním vzděláním je i to, že jen obtížně mohou pomáhat dětem s domácí přípravou.

Sociálně znevýhodněné dítě vyrůstá v prostředí, které je jen velmi málo stimulující (rodiny např. nevlastní žádné knihy) a rodiče nejsou zvyklí (a ani na to nemají prostředky) rozvíjet schopnosti svých dětí v různých uměleckých nebo sportovních kroužcích. Dítě, které tráví většinu svého volného času na ulici, není vystaveno stimulujícím podnětům. Nedochází tak k rozvíjení slovní zásoby a imaginace. Děti v důsledku toho, že jen výjimečně opouštějí svoje bydliště a lokalitu, ve které žijí, si nevytváří zkušenosti, které by se spojovaly s informacemi, které se dítě dozvídají ve škole (např. neznají venkovské prostředí, přírodu, zvířata). Látka probíraná v zeměpise nebo v přírodopise je pro děti jen další abstraktní informací.

Mateřská školka jako vstupní brána do základní školy

Velkou roli ve školní neúspěšnosti dětí hraje i fakt, že tyto děti nechodí do mateřských škol. Důvodů, proč chudé rodiny neposílají své děti do mateřské mateřské školky, je hned několik: rodiny nemájí prostředky na školné (1), maminky, které se starají o mladší sourozence, necítí potřebu využívat služby mateřských škol (2). Děti vyrůstají v širších rodinných vazbách a vždy se najde někdo, kdo se o dítě v dopoledních hodinách postará (například dlouhodobě nezaměstnaní příbuzní (3).

Děti se tak dostanou do kolektivu vrstevníků až v první třídě a jejich fixovanost na rodinu a nedostatek pochopení pro školní řád často stojí za vysokou absencí prvňáčků a jejich špatnou adaptací na školní prostředí. Děti z mateřské školy totiž např. umí poznávat barvy, rozeznají některé symboly a hlavně chápou svoji roli ve vztahu k pedagogovi a ostatním dětem.

Tento handicap mohou podle zkušeností mnohých pedagogů eliminovat přípravné ročníky zřizované při základních školách (děti se systematicky rok před nástupem do první třídy připravují v doprovodu pedagoga a romského pedagogického asistenta), kapacita těchto přípravných tříd však naprosto neodpovídá potřebám dětí.

Některé z těchto problémů se snaží zmírňovat i Nízkoprahová klubovna pro děti a mládež DROM. Podívejme se na její aktivity podrobněji:

1) Nízkoprahová klubovna pro děti od 6 – 11 let
Cílovou skupinou klubovny jsou děti ohrožené sociálně patologickými jevy (např. drobné trestné činy, užívání návykových látek, záškoláctví, gamblerství, aj.). Klubovna se řídí následujícími principy: služby jsou poskytovány bezplatně, služby jsou poskytovány v lokalitě, ve které se cílová skupina vyskytuje, otevírací doba klubu je nastavena dle potřeb cílové skupiny, není vedena evidence příchodů a odchodů, klienti mohou do zařízení volně vstupovat a odcházet dle jejich uvážení, klienti se nemusí zapojovat do aktivit pokud sami nechtějí, klienti nemusejí uvádět svoje osobní iniciály, stačí přezdívka.

2) Nízkoprahový klub Brána pro děti a mláděž od 12 do 18 let
Od ledna 2008 otevíráme nízkoprahový klub Brána, který vedle volnočasových aktivit nabízí svým klientům, kteří se ocitli v obtížné sociální situaci, i sociální služby (např. individuální práci nad problematickým životním momentem (šikana, domácí násilí), informační servis (zejména na téma sexuality, sociální vztahy, drogy), nebo zprostředkování dalších služeb (jde o dojednání návazné služby, péče, fyzický doprovod do institucí a asistenci při jednání v těchto institucích).

4) Výchovné, volnočasové, vzdělávací a aktivizační činnosti
Dlouhodobé a ucelené aktivity nabízí Drom v rámci svých kroužků a dílen, které mohou využívat nejen děti a mládež. K těmto pravidelným aktivitám patří košíkářská dílna, keramická dílna, taneční soubor Čercheňa, šicí dílna a počítačový kroužek.

5) Doučování
Žákům základních škol (věková kategorie 6-15 let) je nabízeno doučování formou individuálních půlhodinových konzultací. Tato služba se zaměřila na zajištění klidného prostředí pro školní přípravu dětem, které pochází ze sociálně a ekonomicky znevýhodněných rodin. Mezi klienty převládají žáci 1. stupně základních škol.

Doučování probíhá v souladu s principem nízkoprahovosti. Lektoři se zaměřují na zjišťování individuálních vzdělávacích potřeb dětí a pravidelně se těmto základním školním dovednostem s klienty věnují (zejména psaní a čtení). Mezi standardní služby doučování patří: procvičování probrané látky, příprava na písemné práce, plnění domácích úkolů a celkové doplňování a zkvalitňování znalostí a dovedností. Součástí práce lektorů je pravidelný kontakt s rodiči doučovaných dětí a spolupráce s pedagogy škol, které děti navštěvují. Motivačním prvkem je vyhlašování soutěže o ceny s názvem Mistrovství o nejšikovnějšího školáka DROMU.

Mgr. Kateřina Klíčová
socioložka a vedoucí nízkoprahové klubovny
DROM, romské středisko
Bratislavská 41, Brno, 602 00
tel: 545 211 576
e-mail: katerina.klicova@drom.cz
www.drom.cz

Literatura k tématu:

Bořkovcová, M. 2004. Romský etnolekt češtiny in Jakoubek, M., Hirt, T. 2004. Romové: kulturologické etudy. Plzeň:Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o.

Hubschmannová, M. 1998. Šaj pes dovakeras (Můžeme se domluvit). Univerzita Palackého v Olomouci.

Šotolová, E. 2001. Vzdělávání Romů. Praha: Grada.