21 | 11 | 07

Názor z praxe

Cíl mojí práce

Myslím si, že můj cíl může být to, že klienta naučíme o sobě a svém chování přemýšlet.

Vyřešení problému tedy můžeme brát s nadsázkou jako „nástavbu“. Důležitost má změna (konfrontace) myšlení klienta s jeho situací (z našeho pohledu problémem). Tedy řešení konfliktní situace, učení klienta zvládat konfliktní situace jiným způsobem (méně destruktivním).

Běžně pracovník hledá, co by mohl klientovi nabídnout. Nebo ještě běžněji, čeká s čím přijde klient. Myslím si, že pracovník by měl identifikovat především dílčí „handicapy“ v chování klientů a na ty se snažit klienta upozornit. Na základě shody nad stavem, kdy se pracovník a klient dohodnou nad realitou klienta, a společně s pracovníkem se následně snaží minimalizovat ony handicapy. Před zrak klienta „klademe“ rozdíl mezi jeho běžným chováním (prožíváním) a společensky platnými normami. Sledujeme jeho reakce na rozdíly a spíše než abychom se snažili s klientem hledat „jeho cestu“, hledáme kompromis vázaný na společenské normy, kdy „dožduchání“ klienta k normám společnosti bereme jako úspěch bez zřejmé (reálné) zpětné vazby od klienta. Což znamená, že si myslíme, že druhý člověk bude v pořádku, jakmile si začne myslet to co my.

Myslím si že je důležité vědět:
Co je důležité, Co je problém, Co je cíl, Vztah, Čas orient, Metoda, (viz. Schmidt)

4 možné metody (přístupy) k vytváření plánu orientovaném na řešení a proces změny

a) nařizování (metoda/přístup)
b) cíl: zrušit odchylku od normy, stanovování norem
c) metoda: předpisování, kontrola dodržování předepsaných norem
d) (P/K) postoj (přístup) mezi pracovníkem a klientem: přebírání odpovědnosti za řešení
Držitelem problému je pracovník (sugesce, příkaz)

a) vedení
b) cíl: dosahování cílené změny, odstraňování překážek na cestě ke změně, pracovník zná cestu k němu
c) metoda: zasahování, vzdělávání
d) (P/K): zodpovědnost za klienta
Držitelem problému je pracovník (pokyn, pobídka)

a) doprovázení
b) cíl: formulování, vymezování a vyjasňování pravidel pro spolupráci
c) metoda: vyjasňování, mapování, odstraňování potencionálních překážek
d) (P/K): respekt ke schopnostem klienta, akceptování jehorozhodnutí
Držitelem problému je klient (rada, návrh)

a) partnerský přístup
b) cíl: společně hledají formulaci
c) metoda: rozhovor, vytváření, hledání jiných alternativ pro realizaci změny
d) (P/K): respektující
Držitelem problému je klient (příklad, výklad, vyslechnutí)

Seřazení je hierarchické, kopíruje reálný život i život v našem zařízení – fáze průchodu klienta služnou.
Nařizování – jasně klientovi vymezím (vyjasním) pravidla zařízení, pak ho zařízením provedu, pak mu nabídnu spolupráci na hledání témat a jestli se chce kouknout na film, a nakonec se setkáváme v kontaktní místnosti v partnerských rozhovorech nad klientovým životem. Dalo by se říct, že díky partnerskému přístupu vedeme klienta k maximální samostatnosti a cílem naší práce je převzetí (přijetí) klienta zodpovědnosti za svůj život.

Jeden z možných průběhu:
cílené otázky (např. doptávání, opakování, otevřené otázky) které mají za cíl
Vést klienta k přemýšlení sám nad sebou (chováním, prožíváním, možnými problémy).
Snaha o to, aby si klient jak kladl otázky, tak aby si na ně odpovídal a vyjasňoval si své postoje.

Průběh:
1. hledání potencionálního problému (tzn. zmapování znalostí, postojů, chování), rozkrytí potencionálně problémových témat (vztahy, sex, drogy, atd.)
2. identifikace možných oblastí, kde by mohl nastat problém a o konkrétním problému se společně bavit (v podstatě klientovi, který nepohodu necítí, vnucujeme co je problém s ohledem na společenské normy, např. kouření trávy je špatné, zásadní je jestli klient problém příjme za svůj = nalezení problému, či nikoliv)
3. popsat problém
4. bavit se o možné změně, stanovení cíle intervence (můžeme se o tom spolu bavit)
5. hledat společně řešení, příčinu, faktory ovlivňující klienta (psychologie osobnosti), vytvoření možných hypotéz o problému, tématu, hledat strategie řešení (z minulosti, nové)
6. najít společně s klientem některé z řešení (jeho jsou ty pravá, ne ty naše). Práce na tématech. Vytvořit spolu s klientem některou strategii jak problém řešit (předcházet).
7. motivovat klienta o problému se bavit (přiznat) – zasazování tématu do každodenního života
8. motivovat klienta ke změně (např. kolo změny)
9. udělat si podmínky pro další setkávání. Revize úspěšnosti a přínosu pro klienty
10. setkáváme se a bavíme se (revidujeme) úspěchy a neúspěchy a další možná řešení. Co se povedlo a na co se máme zaměřit dále

Jedny z nástrojů jak v průběhu použít metody, mohou být:
Graf, škálování, inviduální plán (IP)

Nemyslím si že je plodné zaměřovat se jen na jednu metodu (přístup) práce (i když se dá lépe prokázat) ale hledat metodu která bude klientovy nejvíce vyhovovat.
Dále kladu otázku zda čeho chceme s klientem dosáhnout je naším cílem, nebo také (a především) cílem klienta.

Robert Hořava
Nízkoprahový klub PVC Blansko