|
02 | 10 | 07
ČAS
Letmé ohlednutí v ČASe
Dovolím si malou esej, jejímž důvodem není nic jiného než změna zaměstnání. Od 1. 10. končím na pozici odborného asistenta Kanceláře ČAS. A tak zkusím k tomu něco napsat. Nejdřív asi, proč a kam odcházím:  Kancelář po skončení dvou velkých evropských grantů přechází do nejistého období. Můj odchod může pomoci ušetřit peníze a překlenout období nestability a udržet kancelář v chodu.
- Moje pozice v kanceláři obnášela dva druhy činností. Jak vymýšlení obsahů kurzů, přípravu konference, publikace a odborných akcí, tak ale také administrativu ohledně účasti na kurzech a seminářích (práce s přihláškami, domluvu stravování a podobné věci.) Musím říct, že tato druhá, sekretářská náplň mé práce mě velmi nebaví. (Především mně nebavilo řešit s ubytovateli občasné stížnosti na chování účastníků kurzů na rušení nočního klidu :-D)
- A za třetí, a to jako hlavní důvod, jsem dostal velmi zajímavou profesní nabídku a výzvu. Nastupuji jako vedoucí Terénního programu o.s. Sananim. Těším se na návrat blíž přímé práci. Práce s uživateli drog na otevřené drogové scéně mne vždy zajímala. A navíc, právě v Praze před hlavním nádražím a na dalších místech se odehrává souboj o to, zda se virus HIV rozšíří do České republiky tak, jako do zemí bývalého Sovětského svazu. Chci přispět k tomu, aby to tak nebylo.
I když odcházím, tak spolupráci s ČASem rozhodně nekončím. Budu ji dělat dobrovolně, tak jako v období 2001 - 2005. Rád bych přispěl k tomu, aby Michal Zahradník s Evou Vernerovou udělali výcvik v kontaktní práci, a pokud budu mít čas, rád zorganizuji např. Vánoční besídku. Také budu dále asi lektorovat v kurzech ČAS. I když vím, jak někteří kolegové umí „protáhnout obličej“, když v kurzech pro NZDM lektoruje někdo „drogovej“, snad mi to odpustíte. Přímo v kanceláři ČAS jsem pracoval od listopadu 2006. Dovolím si tedy to avizované ohlédnutí, co se v ní událo: - V rámci podpory ESF byly realizovány dva poslední dlouhodobé neplacené kurzy Základy nízkoprahových služeb a Nízkoprahové služby v praxi. Přes 35 kolegů si tak mohlo (na delší dobu naposledy) užívat luxus kurzu, v němž je zajištěno vše zdarma včetně jídla a stravy. Z mé osobní zkušenosti ale musím říci, že tato velkorysost není příliš produktivní, protože lidé nejsou dostatečně motivováni kurz dokončit.
 Podařilo se získat u MPSV akreditaci pro výše zmíněné kurzy a to na úrovni Pracovník v sociálních službách. Tato akreditace vzhledem k platnosti nového zákona pomohla mnoha absolventům kurzů ČAS splnit kvalifikační podmínky požadované v rámci registrací sociálních služeb.
- Také díky získání akreditace se podařilo spustit placené kurzy ČASu. V současnosti běží paralelně 3 kurzy Základy nízkoprahových služeb, kde se školí 65 účastníků. Kurzy částečně přinesou peníze na chod ČASu, a vyškolí novou generaci pracovníků především nízkoprahových klubů.
- Za ČAS jsem se zapojil do spolupráce s Ostravskou univerzitou při vzniku Metodické příručky „Terénní sociální práce“. S pomocí textů od Martiny Zimmermannové a Martina Holiše se podařilo připravit kapitolu o terénní práci s dětmi a mládeží. Rovněž jsme uspěli v připomínkování teoretické části publikace.
- Součástí působení v ČASe byla také „reprezentace“. Spolu s Martinou Zimmermannovou jsme byli pozváni na Slovensko, kde jsme lektorovali na konferenci o Nízkoprahových programech. Podařilo se tam „navázat družbu“ s kolegy z Německa, které vyvrcholilo cestou do Německa na konferenci terénních pracovníků v Badensku-Wurtembersku, kde jsem měl příspěvek. Myslím, že tím začala zajímavá budoucí spolupráce. Němečtí kolegové počítají, že budeme společně lobovat v Evropském parlamentu J.
- Když Vás někam pozvou, je slušné pozvání vrátit. Kolegové z Německa a Slovenska dorazili na naši konferenci Nízkoprahové programy 2007, na jejíž organizaci jsem se výrazně podílel. Říkal jsem si, že když už máme ty peníze z EU, tak to chce se nedržet při zemi. Výsledkem byla 3-denní konference za účasti více než 300 lidí. Některé bloky se podařili více, některé méně, ale celkové hodnocení konference dle zpětných vazeb bylo velmi kladné.
- Posledním větším úkolem (ty menší vyjmenovávat nebudu), na kterém jsem v kanceláři pracoval, byla příprava publikace s názvem Kontaktní práce. Byl to úkol velmi náročný. Nejen že jsme museli společně s ostatními členy redakční rady (Petrem Klímou, Jindrou Rackem, Michalem Zahradníkem a Standou Kuncem) upomínat autory o spolupráci, dělat redakční úpravy a spolupracovat s grafičkou a korektorkou, ale ještě jsem se musel donutit psát vlastní text. Publikace by měla být vytištěna každým dnem, má neuvěřitelných 360 stran. Přijde Vám poštou.
- A ještě chci zmínit jednu věc, na které mi během práce v ČASe moc záleželo, a to na portále www.StreetWork.cz, který právě čtete. V rámci spolupráce s Jiřím Kocourkem jsem se staral o jeho obsahovou stránku, a doufám, že tak budu činit i nadále.
Tyto aktivity se odehrály za mé účasti a samozřejmě díky spolupráci s kolegy. Kromě zmíněného se v daném období událo mnoho dalších věcí (např. kurzy pro supervizory, 50 hodnocení kvality, vzdělávání pražských úředníků), ale v nich jsem prsty neměl, nebo jen okrajově, tak se chlubit cizím peřím nebudu. Jedna z věcí, kterou nejvíce oceňuji na našem oboru je, že jsme spolupracující otevřenou profesní platformou, ve které je dobře. Chci poděkovat všem za spolupráci. Doufám, že bude příležitost se vidět a popovídat si. Aleš Herzog
|
