.adres�� slu�eb

05 | 04 | 07

N�zkoprahov� klub Likus�k

Z deniku Likusaka I.

Nízkoprahový klub Likusák le�í strategicky mezi dv�ma periferními brn�nskými sídlišti – Vinohrady a Líše�. Na obou �ije dohromady asi 70 000 obyvatel. Tak�e „králíkárny“. No a jak u� to bývá, kdo vyroste z houpa�ek a nedorostl ješt� do továrny, tak má dv� cesty. Jedna cesta je být hodný a sekat dobrotu doma nebo v krou�ku, a druhá je pro nás „socky“ móóc zajímavá – „zevl“, jak se tu na Morav� �íká. No a my ty zevly máme bu� v klubu anebo za nima b�háme po ulicích. Dnes vám p�edstavím, jak prob�hl jeden den v klubu. Pro� to ale píšu? Zajedno, abych si ud�lal „píár“ a za druhé, abych pomohl vyvracet p�edstavu, �e nízkoprahy jsou jen škaredí kamarádi volno�asových institucí a �e pracovníci v nich bu� hrají fotbal s d�ckama anebo tam d�lají úplné ho…. a taky, �e ta práce socky tam má místo a �e kdy� je klub dob�e nastavený, tak to jde skoro samo. Máme otev�eno od 16 do 20, chodí k nám dospívající od 13 do 21, no a stojí to za to :-), posu�te sami:

Pracovnice Lucka se vrací z m�sta. Ješt� p�ed otevíra�kou byla s klientem v organizaci AGAPO – dlouhodob� nem��e sehnat normální práci. Tak�e nám dalo práci ho p�esv�d�it, �e by to tam bylo lepší, �e tam se mu budou v�novat víc, ne� bychom mohli my u nás. No uvidíme.

Po otevíra�ce p�ichází starší kluk ze sousedství omrknout si, co je to tu za�. Kecáme, jeliko� je to hora masa, zjiš�uju jestli to tu pro n�j ješt� je. Nakonec m� p�ekvapuje �e jo, no a to�í se kolem našich známých tvá�í v klubu. Tak ho tu necháváme (zájemce – chuchu!). Udivuje ho mrtvo v klubu a já sám se cítím blb�, �e tu nikdo není, ale uklid�uju ho tím, �e „tu bývá narváno“.

Po n�m u� se hrnou davy. No davy zase ne, ale b�hem p�l ho�ky je tu asi 25 lidí. Pozdravy, pendlování po klubu, �ekování situace, jak se kde shlukují skupinky, co se bude – nebude dít. Zatím �ádný extra klient pod vlivem, tak�e to vypadá slibn�, �e bude o chaos mí�.

Ale…p�ichází klient, který se tu delší dobu neukázal – hned �íká, �e se mnou pot�ebuje mluvit. Jdu do toho. Tak copak? Vypadává z n�j, �e nemá kde bydlet a chce n�jakou pomoc – p�eposílám jej po telefonické domluv� na CESOP, kde maj krizové bydlení pro mladé. Diktuju spoje, dodávám odvahu, prosím o to, aby na m� nezapomn�l, a� mi dá v�d�t, jak dopadl. „Jojojojo, jasn�,“ �íká. No, já u� je znám. Tak�e nic. Tak�e si jdu jen ud�lat na lejstro záznam o tom, co jsem ud�lal (pozn. uzav�el jsem „dohodu“ s klientem o tom, �e spolu probereme co se dá d�lat, navrhli jsme a ud�lali n�kolik krok� a ukon�ili ji. Tak�e je to i zdokumentováno :-).

Mizím do klubu. Vidím, �e na kanapi sedí t�i klienti, výjime�n� jsou nezhulení a nudí se. �íkám – jé, vy nejste zhulení – oni na mn� kysele – hmmmm. Tak jim dávám nabídku - vyplnit evalua�ní dotazník o klubu, pracovnících atd. Dva ze t�ech se chytají, no a nákaza se ší�í dál a nakonec b�hem slu�by p�ijímám s nadšením cca 10 klient�. Na zhodnocení, aby se prohnali kompem, je jich ale t�eba 60, tak�e aspo� n�co. Voni si v n�m �eknou, jak se jim tu líbí, maj mo�nost si to tu takhle ovliv�ovat. Taky jim p�i tom podsunu info, �e ta díra ve dve�ích od kanclu, je oficiální schránka na anonymní dotazy, kde m��ou házet nejen tenhle dotazník.

Stal se „nízkoprahový zázrak“ – klienti si sami vy�adují uzav�ení dohod s pracovníky o vyu�ívání klubu. Nahlásili se �ty�i, ale jeliko� rozhovor trvá dlouho a je t�eba ješt� uhlídat klub, stíháme jen dv� dohody. No von to zázrak není, ale v n�kolika klubech se toho ješt� bojí, tak jim to doporu�uju. Jde to a zázraky se d�jí :-).

Jen na skok se stavuje klientka se svojí kámoškou a cht�jí n�jaký leták na Ká�ko (pozn. jde o Kontaktní centrum pro u�ivatele drog). No tak ho dáváme…víc se nestíhá, letí o d�m dál, jak u� to tyhle holky mívaj.

Mezi tím vším jsem asi 5x ok�ikl klienty se zablácenýma botama na kanapích a postelích. Ono nám na tom blát� a� tak moc nesejde, jen�e d�lat v chlív� se nám nechce, no a pokud si do n�j sedne „náctiletá“ v bílých hadrech, neunesem její smutné o�i a ty slova taky stojí za to.

V kontaktce se zastavuju na pokec s klientkou, se kterou jsme tu minulý týden �ešili šikanu ze strany jejích kamarádek. Bylo hodn� slz a taky trochu lítaly psycha vzduchem mezi ob�ma tábory. Zahrál jsem si neum�le na mediátora (pozn. pokoušel jsem se, aby si to ob� strany narovinu a bezpe�n� vy�íkaly a aby je to moc „nebolelo“). No a ona �íká, �e je to lepší, �e se bu� chovaj hezky anebo �e na n� kašle a �e je ráda �e jsme to probrali. Tak se usmívám.

Kolegyn� d�lá prvokontakt (pozn. jde o výkon, kdy se zájemci o slu�bu dostávají první a základní informace o slu�b�/za�ízení a zjiš�ují se tyté� základní a podstatné infix od n�j) se dv�ma novýma holkama. Ony se trochu bojí, no a pak na ni zírají jako puk, proto�e se diví, co to tu je za�. �íkají, �e nic takového nev�d�ly, �e funguje. Moc se divily, kdo�e to platí, a pro� v�bec, kdy� všude je to o pen�zích (…ne�ekli jsme jim, jak moc to o pen�zích je i u nás…). P�išlo jim divný d�lat n�co pro „takový d�cka jako jsme my“. Taky pak vyklopí, �e rodi�e slyšeli o klubu „divný zv�sti…n�jaký doup�…“. To m� fakt nep�ekvapuje, to tu je furt :-(.

No pomalu se bude zavírat, tak�e ješt� letem kolem klienta vyhodím udi�ku, jak to teda je s tou mamkou: „Furt t� drtí?“. Chytá se a �íká: „U� nejen ona, u� i u�itelka…“. No, tak �íkám, �e dnes je u� šlus (zavíráme), ale �e zítra o tom pokecáme.

Zamykám všech našich 11 zámk� a jdu na šalinu. Mám hlad a jsem rád �e nemusím u� b�hat, kecat, n�co �ešit. Jdu se mrknout na poslední díl LOST a zítra odznívá. Baví m� to d�lat v klubu, je to neuv��iteln� pestré!!!

Martin, Lucie a 52 klient�, b�ezen 2007