29 | 01 | 15 
Rozhovor s Pavlem Nepustilem
O kolaborativn�m p��stupu, case
managementu, zbaven� se z�vislosti na drog�ch bez l��by, platform� „Z�vislosti
komplexn�“, soci�ln� pr�ci a o mnoh�m dal��m.
M��e� se profesn� p�edstavit?
Nejv�c se mi l�b� ozna�en� soci�ln�
psycholog, proto�e se v n�m snoub� z�jem o jedine�nost �lov�ka se zam��en�m na
soci�ln� vztahy. Jako prvn� jsem vystudoval soci�ln� pr�ci a t� jsem se i
nejv�c v�noval, a�koliv m� zprvu odradil obraz soci�ln� pracovnice z p��jmov�
ambulance v psychiatrick� l��ebn� �erven� dv�r, kde jsem byl na st�i. Pod
hrozbou toho, �e bych m�l sed�t za psac�m strojem a vypl�ovat formul��e (a taky
trochu pod hrozbou vojny) jsem vystudoval psychologii a absolvoval
psychoterapeutick� v�cvik, systemiku. Nicm�n� u� od druh�ku na vysok� jsem
za�al pracovat v organizaci Podan� ruce s u�ivateli neleg�ln�ch drog a postupn�
jsem si uv�domoval, �e soci�ln� pr�ce je u t�ch lid�, se kter�mi jsem se v�dal,
daleko v�c na m�st� ne� psychologie nebo psychoterapie. Ale samoz�ejm� soci�ln�
pr�ce v t� komplexn�, p��padov� form�, kdy je �lov�k m�n� za psac�m strojem nebo
po��ta�em a v�c v ter�nu, a� u� na ulici, jako doprovod na ��ad� nebo na
ubytovn�. Nicm�n� nyn� se v�nuju sp�� psychologick�, terapeutick�, ale tak�
supervizn� a lektorsk� pr�ci v r�mci m� soukrom� praxe v Brn�. Abych ale
kontakt se soci�ln� prac� �pln� neztratil, za�al jsem na ��st �vazku pracovat
pro MPSV, jako metodik na odd�len� koncepce soci�ln� pr�ce.
M��e� p�edstavit tzv. kolaborativn�
p��stup, kter� propaguje�?
Slovo kolaborativn� m� v�t�ina lid� z
na�� geografick� oblasti spojeno s v�znamem „spolupracovat s nep��telem“. V
posledn�ch letech se ale ��m d�l v�c usazuje i druh� v�znam toho slova:
pracovat spole�n� na sd�len�m c�li, z�m�ru. Je to takov� forma spolupr�ce,
kter� vtahuje v�echny z��astn�n�, st�r� hierarchii a �asto i p�evrac� role. Tak
nap��klad v kolaborativn�m vzd�l�v�n� jde o to, �e si ��ci ur�uj�, co se cht�j�
u�it a u�itel� jim k tomu zaji��uj� podm�nky a usnad�uj� proces v�uky.
Kolaborativn� soci�ln� v�zkum zase stav� do pop�ed� zkouman� subjekty, ze
kter�ch se prakticky st�vaj� v�zkumn�ci sami sebe, sv� zku�enosti. V r�mci
skupiny Narativ se zab�v�me zejm�na kolaborativn� terapi�, kterou se u��me
(samoz�ejm� kolaborativn�:-) od koleg� z cel�ho sv�ta. M� pochopiteln� zaj�m�
vyu�it� v oblasti u��v�n� drog a z�vislost� a tam vid�m velk� potenci�l jednak
ve spolupr�ci s peery, tedy lidmi s vlastn� zku�enost�, a jednak ve spolupr�ci
s rodinou, p��teli a bl�zk�mi. Taky komunitn� pr�ce m� ke kolaborativn� praxi
velice bl�zko.
Napsal jsi knihu "Bez l��by to
jde", kde analyzuje� p��b�hy lid�, kte�� sv�pomocn� p�estaly u��vat
pervitin. Jak� faktory pro "sv�pomocn� zotaven�" ti p�ijdou z�sadn�?
P�i pr�ci na v�zkumu, z n�ho� ta
kniha vze�la, jsem dosp�l k z�sadn�mu obratu. P�vodn� jsem o lidech, kte��
p�estanou u��vat drogy bez l��by, uva�oval jako o takov�ch osam�l�ch jezdc�ch,
kte�� d�laj� zm�ny na vlastn� p�st. Kdy� jsem ale s t�mi lidmi mluvil,
zji��oval jsem postupn�, �e to p�est�v�n� v�bec nen� osam�l� proces. V�dycky
tam je minim�ln� jedna velice d�le�it� osoba, partner, kamar�d, rodi�, d�t�, a
vztah s touto osobou d�v� t� zm�n� smysl. Aby ale nedo�lo k m�lce: ten z�sadn�
impulz ke zm�n� mus� vzej�t od toho �lov�ka, kter� drogy u��v�. On mus� b�t
taky ten, kter� si zvol� ur�itou cestu. Ale cel� ta cesta je jedno velk�
vztahov� dobrodru�stv�. S �adou lid� se �lov�k mus� rozlou�it, s jin�mi vztah
obnov�, za�ne potk�vat nov� p��tele, zn�m�, �ivotn� partnery...V�t�inou jsme
zvykl� se na p�est�v�n� s drogami d�vat skrze odvykac� syndrom a t�lesn� zm�ny.
Ale zm�ny na �rovni vztah� (v�etn� vztahu sama k sob�) prob�haj� daleko d�le,
jsou slo�it�j�� a z hlediska komplexn�ho zotaven� rozhodn� v�znamn�j��. Dalo by
se o tom vypr�v�t dlouze, ale zm�n�mu� jenom jednu v�c. Za z�sadn� moment pova�uji
nalezen� nebo obnoven� pocitu soun�le�itosti. Toho pocitu, kter� dob�e
vystihuje souslov�: „c�tit se jako doma“. �e n�kam pat��m, do n�jak� skupiny,
a� u� je to rodina, kolektiv v pr�ci, c�rkev anebo aktivistick� organizace. To,
�e m�m v t� skupin� ur�it� m�sto, �e se pod�l�m na jej�m �ivot�, to mi d�v�
pocit smysluplnosti �ivota. Nen� to nic nov�ho, zn�me to v�ichni, stejn� se ale
po��d n�kdy div�me na�im klient�m, �e se i p�es vysoce kvalitn�, dlouhodobou a
intenzivn� odbornou p��i znovu vracej� k drog�m. Dos�hnout tohoto pocitu,
obzvlṻ po dlouholet�m u��v�n� drog, je b�h na dlouhou tra�, a ��dn� odborn�
slu�ba jej nezajist�. P�esto to ale jde. I bez l��by:-).
Jak hodnot�� stav soci�ln� pr�ce v
�R?
V soci�ln� pr�ci se te� d�je �ada
zm�n. P�ich�z� nov� generace soci�ln�ch pracovn�k�, kte�� p�in�ej� sv�� v�tr
a� u� inspirov�ni zahrani�n� prax� anebo vlastn� intuic�, citlivost� a
zku�enost�. M�m tak� pocit, �e za��naj� v�c poslouchat klienty, to, co opravdu
��kaj�, a ne to, jak� pot�eby za jejich slovy sly�� oni jako odborn�ci. To je
trend, kter� m� napl�uje nad�j�. Jak jsem te� za�al p�sobit na Ministerstvu
pr�ce a soci�ln�ch v�c�, v��m�m si t� genera�n� prom�ny i tam. Chv�li ale
ur�it� potrv�, ne� se zm�ny projev� v praxi. Zat�m mi soci�ln� pr�ce, tak jak
je u n�s prov�d�na, p�ijde a� p��li� individualizovan�, chyb� mi komunitn�
rozm�r. Chyb� mi tak� ur�it� asertivita a aktivita soci�ln�ch pracovn�k�, jak
ve vztahu ke klient�m a komunit�, tak ve vztahu k nad��zen�m a donor�m.
Soci�ln� pr�ce je profese, kter� m� v sob� obsa�en� ur�it� �tos, hodnoty, jako
nap��klad z�jem na ochran� lidsk�ch pr�v, lidsk� d�stojnosti, p�edch�zen�
diskriminaci. Nejsem moc ��astn� z toho, kdy� soci�ln� pracovn�ci pouze �ekaj�
v kancel��i, a� za nimi klienti p�ijdou s n�jak�m p��n�m, a kdy� u� p�ijdou,
tak se stav� sp�� do role naslouchaj�c�ch terapeut� a doufaj�, �e tak klienty
„zplnomocn�“. Tak� nejsem ��astn� z toho, kdy� soci�ln� pracovn�ci pouze pln�
�koly zadan� nad��zen�m, kter� nev�, co soci�ln� pr�ce je. Moje osobn� vize
soci�ln�ho pracovn�ka je �lov�k, kter� bude zejm�na v ter�nu, aktivn�
kontaktovat lidi, kte�� mohou pot�ebovat pomoc,��astnit se �ivota komunity,
propojovat klienty s dal��mi lidmi, kte�� pro n� mohou b�t d�le�it�, st�t jim
po boku p�i d�le�it�ch jedn�n�ch a kter� tak� bude schopen srozumiteln�,
vst��cn�, ale pevn� vysv�tlit svoje kroky nad��zen�m.
Jak se d�v� na n�zkoprahov� soci�ln�
slu�by? Jsou n�jak� postupy, kter� bys jim doporu�il vyzkou�et?
K pr�ci v n�zkoprahov�ch slu�b�ch
jsem se dostal pouze kr�tce, p�i m�m p�soben� na Kontaktn�m centru pro
u�ivatele drog v Brn�. M�l jsem velice dobr� pocit ze vz�jemn� meziorganiza�n�
spolupr�ce, kterou jsem tam za�il. Dovolil bych si dokonce ��ct, �e jsem tam
zaznamenal ten pocit soun�le�itosti, o kter�m jsem mluvil p�ed chv�l�. A
ne��k�m to proto, �e d�l�m rozhovor pro streetwork.cz:-). L�bila by se mi mo�n�
je�t� v�t�� prov�zanost s t�mi „vysokoprahov�mi“ slu�bami, p��padn� mo�n� i
trochu set�en� t� hranice n�zko/vysoko, pop��pad� �pln� odstran�n� toho prahu,
t� dichotomie. Na posledn�m semin��i o case managementu, kter� v Brn� po��d�me,
mluvil Honza Mu��k z Fokusu o tom, �e slu�by v oblasti du�evn�ho zdrav� sm��uj�
��m d�l v�c do ter�nu, k aktivn�mu asertivn�mu kontaktov�n� potenci�ln�ch
klient�. A s�m zm�nil, �e dlouholet� know-how ter�nn�ch slu�eb, a� u� pro d�ti
a ml�de� anebo pro u�ivatele drog, je v tomto ohledu velice cenn�. Kdy� se zase
trochu zasn�m, tak vid�m ter���ka, jeho� pr�ce nekon�� u kontaktov�n� klienta,
kr�tk�ho rozhovoru a p�ed�n� vizitky, kondomu nebo injek�n�ho materi�lu, ale
kter� za��n� s t�m doty�n�m budovat vztah, pracovat s n�m na jeho komplexn�ch
c�lech a pot�eb�ch. Potk�v� se s n�m nejen na ulici, ale i v jeho bydli�ti, a�
u� je to byt nebo nocleh�rna. A z�rove� vid�m poradensk�ho pracovn�ka, kter�
opou�t� dve�e sv� kancel��e a jde nap��klad na ubytovnu, do diagnostick�ho
�stavu nebo na z�chytku, kde p��mo a neform�ln� nab�z� sv� slu�by p��padn�m
z�jemc�m.
Jak se d�v� na typickou �eskou praxi
v l��b� z�vislost�, kter� typicky ��k� "nejd��v se zbav drogy a pot� se
budou �e�it dal�� v�ci?" M� n�jakou zku�enost s Housingfirst?
Je to jedna z m�ch hlavn�ch v�hrad k
zaveden�mu p��stupu v oblasti u��v�n� drog a z�vislost�. Kdy� jsem za��nal v
Podan�ch ruk�ch a n�jak� klient mi �ekl, �e by pot�eboval n�jakou pr�ci nebo
bydlen�, byl jsem nau�en myslet si: „To bys nejd��v musel p�estat fetovat“. A
bu� jsem tuto my�lenku n�jak�m zp�sobem zformuloval nahlas anebo se pokusil
p��n� klienta zpochybnit, abych mu (nebo sob�?) dok�zal, �e na pr�ci nebo
samostatn� bydlen� nen� p�ipraven. V roce 2007 jsem se ale ocitl v pozici
vedouc�ho nov�ho centra Pas�, kter� nebylo v�zan� na b�n� dota�n� tituly a
m�li jsme velkou volnost i podporu v tom, abychom zkou�eli nov� v�ci na z�klad�
inspirace ze zahrani��. Dostali jsme tak� na starost dva byty v b�n� z�stavb�
v centru Brna, kter� organizace z�skala od m�sta do dlouhodob�ho pron�jmu.
Zad�n� od Ji��ho Libry,tehdej��ho �editele, zn�lo: vyu�ijte je n�jak
smyslupln�. Prvn�ho klienta jsme ubytovali je�t� p�ed t�m, ne� tam byl n�bytek.
P�imluvila se za n�j jeho kamar�dka, taky na�e klientka, s t�m, �e vy�el z
v�zen�, p�edt�m byl dvacetkr�t trest�n, nem� kam j�t a nechce se vr�tit do drog
a pota�mo za m���e. Neplatil ze za��tku nic, ale pomohl n�m s vymalov�n�m a
vybaven�m. V pr�b�hu ubytov�n� neabstinoval. Nem�l v Brn� ��dn� vazby a tak si
zpest�oval �ivot v�elijak. Bylo to pro n�s n�ro�n� a intenzivn�. V�dali jsme se
skoro ka�d� den, j� jsem s n�m prosed�l dlouh� hodiny u po��ta�e, a� u�
hled�n�m pr�ce, anebo �ten�m a p�ekl�d�n�m b�sn� a text�, kter� psal, na jeho
anglick� blog.Nav�c jsme museli �elit �ad� st��nost� a �tok� od koleg� z jin�ch
center Podan�ch rukou, kte�� odm�tali, aby se v r�mci organizace prosazoval
jin� p��stup k ubytov�n� klientu ne� je chr�n�n� bydlen� po absolvovan� l��b�
z�vislosti a s t�m spojen� striktn� abstinence kontrolovan� nam�tkov�m
testov�n�m. S on�m klientem se dodnes potk�v�m v Brn�: pracuje u policie a
po��d� autorsk� �ten�. Svoje za��tky na na�em byt� hodnot� jako z�sadn� start a
d�le�itou zku�enost v nov�m �ivot�. A� Eli�ka Lindovsk� z Ostravsk� univerzity
mi �ekla, �e se tomuto p��stupu ��k� „housingfirst“. A �e je ten p��stup ve
sv�t� praktikov�n je�t� daleko radik�ln�ji, ne� jsme to za�ali d�lat my.
M��e� p�edstavit platformu pro
komplexn� p��stup k u��v�n� drog a z�vislostem viz www.zavislostikomplexne.cz.
Co jej� vznik vyvolalo a o co usilujete?
Hlavn�m impulzem byl n�vrh koncepce
adiktologick�ch slu�eb p�ipraven� t�mem kolem �esk� l�ka�sk� spole�nosti a
Kliniky adiktologie. Jakub Larisch z fr�deckom�steck�ho K��ka m� oslovil,
jestli bych necht�l spoluvytv��et n�jakou protiv�hu trendu, kter� tato koncepce
nastoluje a kter� je v�razn� determinov�n medic�nsk�m modelem. Velice r�d jsem
souhlasil a pom�rn� rychle vznikla skupinka asi deseti lid�, v r�mci n�� jsme
platformu zalo�ili. Kritick� postoj ke koncepci n�s tedy dal dohromady, ale
rozhodn� nechceme z�stat jenom u kritiky jednoho dokumentu. Pro m� je mo�n�
je�t� l�kav�j�� p�edstava, �e bychom skrze platformu mohli v�c zviditelnit
p��stupy k u��v�n� drog a z�vislostem, kter� se odkl�n�j� od p�eva�uj�c�ho
medic�nsk�ho sm��ov�n�. Existuje �ada vynikaj�c�ch studi� a spousta dobr�ch
prax� ve sv�t� vych�zej�c�ch sp��e ze soci�ln�ch v�d - sociologie, soci�ln�
pr�ce, antropologie - kter� senedr�� mantry „jsi z�visl�, tud�� nemocn�, mus��
se l��it.“ Tak� si mysl�m, �e je u n�s prakticky nezn�m� koncept zotaven� ve
smyslu nikoli �zdravy z nemoci, ale celkov�ho �ivotn�ho zotaven� - nalezen�
smyslu ve vztaz�ch, v �ivot�, rozvinut� vlastn�ho potenci�lu a schopnosti
p�ekon�vat vlastn� omezen�. Platforma by tedy m�la slou�it k tomu, aby se tyto
my�lenky dostaly do pov�dom� �esk� odborn� i laick� ve�ejnosti a p�edev��m do
praxe slu�eb pro u�ivatele drog a z�visl�.
Zab�v� se casemanagementem. V m�
zku�enosti se setk�v� CM v �esk�ch podob�ch se dv�ma riziky: A) Pro nep��li�
strukturovan� pracovn�ky se z n�j m��e st�t sexy n�zev pro p�ekra�ov�n�
hranic... B) V �esk� republice nen� zvykem, aby case manager jako podm�nku pro
svoji pr�ci po�adoval spolu��ast na rozhodov�n� o nakl�d�n� s financemi
prost�edky klienta, hlavn� u klient�, kdy sou��st jejich nep��zniv� soci�ln�
situace je i neefektivn� nakl�d�n� s pen�zi. Souhlas��, nesouhlas��?
To riziko, �e se CM stane pouze sexy
n�zvem, tady rozhodn� je. Zab�v�m se t�mto zp�sobem pr�ce sedm�m rokem pom�rn�
intenzivn� na teoretick� i praktick� �rovni, vedu kurzy o case managementu a
m�me te� za sebou �tvrt� ro�n�k semin��e Case Management v �R, kter�
spoluorganizuji a moderuji. P�esto, kdy� m�m odpov�d�t na ot�zku: „Co je to
case management?“, po��dn� se zapot�m. S�m o sob� ten term�n toti� neznamen�
nic moc. Kdy� to trochu p�e�enu, case manager m��e b�t �lov�k se z�kladn�m
vzd�l�n�m, kter� s klienty pouze vypl�uje formul��e a pos�l� je do dal��ch slu�eb.
Anebo to m��e b�t �lov�k s dv�ma vysok�mi �kolami a psychoterapeutick�m
v�cvikem, kter� je s klienty v ka�dodenn�m kontaktu, doprov�z� je na r�zn�
jedn�n�, komunikuje s jejich rodinou, doch�z� k nim dom� a je prvn� osobou, na
kterou se klient �i rodina obr�t� v p��pad� psychick� krize. Stejn� tak ��ast
na rozhodov�n� o pen�z�ch klienta m��e i nemus� b�t sou��st� t�to role. Case
management za��n� b�t zaj�mav� v t�ch konkr�tn�ch aplikac�ch, v konkr�tn�ch
prost�ed�ch a konkr�tn�ch soci�ln�ch syst�mech. Mn� se na case managementu l�b�
n�co podobn�ho co na kolaborativn� praxi. Vede n�s k tomu, abychom se zaj�mali
o vztahy a spolupr�ci, abychom stav�li na p�irozen�ch zdroj�ch klienta, abychom
�ili na�i p��i a podporu p��mo na m�ru dan�mu jednotlivci �i rodin�. Bohu�el
zat�m pro case management nejsou v �R dobr� podm�nky snad v ��dn� oblasti.
Syst�m c�lov�ch skupin, financov�n� slu�eb pouze na z�klad� vyk�zan�ch
intervenc�, propast mezi zdravotn� a soci�ln� p���, to v�echno jsou v�razn�
p�ek�ky, na kter� pokusy o zaveden� case managementu mus� z�konit� nar�et.
Spustil jsi kurz "Jak pomoci
bl�zk�mu z�vislost?" Jak se to da��? M� cenu podporovat bl�zk� lidi
z�visl�ch k n�jak�m aktivit�m k jejich bl�zk�m?
Ten kurz se bohu�el moc neujal.
Uskute�nil se jeden b�h a na druh� se p�ihl�silo u� m�lo lid�. Kdy� jsem to
diskutoval s ��astn�ky prvn�ho b�hu, uv�domil jsem si mo�nou p���inu. M�t
n�koho z�visl�ho v rodin� je jednak velice intimn� a bolestiv� a jednak velice
stigmatizuj�c� v�c. J�t s touto n�lepkou n�kam, kde nev�m, s k�m se potk�m,
chce velkou odvahu. Nav�c jsem si i v tom prvn�m b�hu v�iml, �e lid� se sp��e
cht�j� v�novat sv�m jedine�n�m situac�m, kter� se t�ko daj� zobecnit. Tak�e
pokud se mi pak n�kdo ozval se z�jmem o ten kurz, nab�dl jsem sp�� individu�ln�
konzultaci. Nicm�n� pr�ce s rodinami, ve kter�ch se objevila z�vislost, m� te�
velice napl�uje. Bav� m� mo�n� v�c ne� pr�ce s jednotlivci. V r�mci jednoho
setk�n� se �asto �pln� zm�n� atmosf�ra i p�edm�t hovoru a j� mohu na vlastn�
o�i vid�t, jak vztahy v rodin� o��vaj�. P�ijde mi tedy rozhodn� smyslupln�
potk�vat se s celou rodinou �lov�ka, kter� u��v� drogy nebo je z�visl�.
D�le�it� je, aby tam ten �lov�k byl a aby m�l prostor pro vyj�d�en� a ��astnil
se ve�ker�ho rozhodov�n�. Na druhou stranu se n�kdy setk�v�m s lidmi, kte��
jsou u� tot�ln� vy�erpan� dlouholet�m �sil�m o zm�nu n�kter�ho �lena sv�
rodiny, kter� o n� v�ak nejev� p��li� z�jem, pouze vyu��v� materi�ln� z�zem�
rodiny. V takov�m p��pad� sp�� doporu�uji, aby tito rodinn� p��slu�n�ci hledali
podporu a pomoc sp�� pro sebe a ned�lali to, co evidentn� nefunguje.
Co se Ti p�i pr�ci s klienty
osv�d�ilo?
To by bylo na dlouho a o n�kter�
svoje zku�enosti se d�l�m i v moj� knize, kterou jsi zmi�oval. Ono je to ale
taky t�k� vyj�d�it. Posledn� dobou m�m pocit, �e si kone�n� za��n�m vytv��et
n�co jako osobn� styl. ��m d�l m�n� se porovn�v�m s druh�mi, v pr�b�hu
rozhovoru s klienty se dok�u l�pe soust�edit jenom na to, co ��kaj�, ani� by
mi my�lenky sklouz�vali k n�jak�m pou�k�m, doporu�en�m, metodik�m nebo
technik�m. Kdy� klient�m sd�luji n�jak� svoje post�ehy, nesna��m se ��ct n�jak�
objevn� moudro, pouze se sna��m v�rn� a srozumiteln� p�ibl��it sv�j vlastn�
vnit�n� dialog. Uji��uji se, �e d�l�me to, kv�li �emu p�i�li. D�v�m p�ednost
spont�nn� vznikl�m interakc�m p�ed napl�novan�m programem. U��m se od klient�,
obdivuji a oce�uji jejich vnit�n� s�lu i potenci�l jejich bl�zk�ch vztah�.
Sna��m se vyvarovat toho, �e si budu p��li� jist� v tom, co d�l�m, co navrhuji,
co sly��m a vid�m. Neust�le si v�echno ov��uji s klienty. Tak�e co se
osv�d�ilo? Nev�d�t, nepl�novat, neb�t si p��li� jist�:-). Ale na druhou stranu
nev�m, jestli by to �lo i bez t� f�ze p�edt�m, tak�e t�ko n�co doporu�ovat...
Vzkazy?
Pro pracovn�ky n�zkoprah� a pro
ter���ky obzvlṻ: M�te m�j velk� obdiv. Pr�ce v p�irozen�m prost�ed� klient�
je sm�r, kter�m by se m�la (a douf�m, �e bude!) soci�ln� pr�ce ub�rat. B�t s
lidmi tam, kde jsou, j�t s nimi tam, kam cht�j� j�t a z�rove� p�edch�zet tomu,
aby se ocitli n�kde, kde b�t necht�j�. A� se v�m da��! A Tob� Ale�i d�ky za
mo�nost trochu se zamyslet nad t�m, co vlastn� d�l�m:-).
D�ky za rozhovor Ale� Herzog, www.individualniplanovani.cz
|