.adres�� slu�eb

24 | 05 | 11

Dobr� streetworker nemus� m�t n�u�nice (rozhovor s Martinem Holi�em)

Výb�r z tisku: Problematickým mladým lidem se Martin Holiš v�nuje dvanáct let. Nedávno díky tomu získal cenu Osobnost roku od �eské asociace streetwork. Ka�dý týden chodí ulicemi brn�nských sídliš� v Líšni a na Vinohradech. Ne proto, aby n�jak vyplnil volný �as. Pomáhá tam d�tem a mladým lidem. Martin Holiš je terénní pracovník. �ídí Nízkoprahový klubu Likusák, který spadá pod ob�anské sdru�ení Ratolest Brno. Za svou práci získal v dubnu od �eské asociace streetwork cenu �asovaná bota. Mezi pracovníky nízkoprahových center zvít�zil v kategorii Osobnost roku 2010. Asociace ocenila jeho dlouhodobý p�ínos sociální práci. „Streetworker musí um�t p�edevším splynout s prost�edím, ve kterém pracuje,“ míní Holiš.

Co vás jako první napadlo, kdy� p�i vyhlašování vít�ze zazn�lo vaše jméno?

Polil m� pot. Nominaci jsem získal u� n�kolikrát, proto m� v�bec nenapadlo, �e letos ocen�ní získám. Intuice mi nic takového nenapovídala. Byl jsem p�esv�d�ený, �e asociace ocení kolegu, který pracuje v nízkoprahovém centru v Kolín�. Nem�l jsem proto p�ipravenou ani d�kovnou �e�.

Ud�lalo vám ocen�ní radost?

Ano, ale neznamená to, �e bych se z toho m�l zbláznit. P�i práci to ocen�ní není d�le�ité. Spíše naopak, cena s sebou p�inesla i pár v�cí, které jsem si nep�ál. Nap�íklad ztrátu anonymity. Lidé te� všechny hovory se mnou sm��ují práv� na cenu. Zajímají se spíše o Martina jako pracovníka ne� o Martina jako �lov�ka.

Tak�e cena nemá �ádný praktický význam pro vaši práci? Je to jen symbolické uznání?

Ocen�ní je ur�it� výhoda v tom, �e ho lidé v oboru mohou vnímat jako záruku odbornosti. �íká: nebavíte se s póvlem, ale s profesionálem. V mém p�ípad� také pom��e vzbudit d�v�ru, kterou jako �lov�k s nekonven�ním vzhledem n�kdy získávám obtí�n�ji. V práci je pro m� ale m�j vzhled velké plus.

Pro�?

Zda je �lov�k dobrý streetworker, samoz�ejm� nezále�í na tom, kolik má dred�, nebo jestli nosí dev�t náušnic. D�le�ité je, co má v hlav�. Mimod�k to ovšem m��e otevírat cestu k našim d�tským klient�m. Nevnímají nás díky tomu jako úpln� dosp�lé, kte�í je cht�jí kárat. Ale spíše jako vrstevníky nebo dosp�lé, kte�í jsou ješt� mladí.

Asociace vás ocenila za nep�etr�itý p�ínos v oboru terénní práce. Kterého vlastního �inu si nejvíce ceníte vy?

Nejde ani tak o �in. Cením si toho, �e jsem v terénní práci vydr�el a neutekl pry�. Myslím, �e v republice se terénní práci s rizikovou mláde�í v�nuji takto dlouho jedin� já.

Kdy jste za�al?

N�kdy v roce 1999. Studoval jsem tehdy ješt� sociální práci a sociologii na Masarykov� univerzit�. Našel jsem nabídku, �e sdru�ení Ratolest Brno po�ádá kurz pro streetworkery. P�ihlásil jsem se a pak m� to za�alo docela bavit. Tehdejší �editelka Ratolesti mi �ekla, �e na to mám bu�ky. To mne motivovalo. Získal jsem nejd�íve zkrácený úvazek a pak u� jsem tam z�stal a� dodnes.

Odchází lidé z oboru i kv�li tomu, �e je práce psychicky náro�ná?

M��e to být jeden z d�vod�, ale asi ne ten hlavní. Abychom nepodléhali pocit�m zmaru, sna�íme se v Likusáku vzájemn� práci sdílet. Nap�íklad slou�íme v�dy ve dvou lidech, aby toho na jednoho nebylo moc. Ka�dý den na porad� probíráme, na co jsme p�i práci v terénu nebo p�ímo v klubu narazili. Všechno si zaznamenáváme. Máme i psychoterapeuta.

Co m��e být dalším d�vodem odchod�?

Jako terénní pracovník si nevyd�láte mnoho pen�z. N�kte�í ale t�eba odcházejí i proto, �e je p�estane bavit poslouchat po�ád dokola ty stejné problémy. Cht�jí se �asem posunout n�kam dál a �ešit v uvozovkách vá�n�jší p�ípady.

Vloni získal ocen�ní od �eské asociace streetwork pracovní tým klubu Likusák. V �em jste jedine�ní?

Navrhli jsme a zavedli do praxe práci s tematickým modelem. To je vý�et dvanácti oblastí z klientova �ivota, na základ� kterých m��eme poznat rizikovost mladého �lov�ka. Ocenili nás i proto, �e jsme se hodn� v�novali práci s mladými pod vlivem návykových látek. A také kv�li tomu, �e se nám poda�ilo propojit práci v terénu s prací v nízkoprahovém klubu.

Jak vypadá b�ný provoz Nízkoprahového klubu Likusák?

Pracujeme ka�dý týden od pond�lí do �tvrtka. První �ty�i hodiny se v�nujeme administrativ�. Další �ty�i hodiny, tedy od t�í do sedmi, pracujeme s mláde�í. Dva kolegové z�stávají v klubu a dva vyrá�í do ulic Vinohrad a Líšn� a jsou v terénu. Zam��ujeme se na mláde� od dvanácti do dvaceti let. V klubu i na ulici s námi d�ti mohou probrat své problémy. Promluvit si s námi o volném �ase, vztazích �i drogách, prakticky o všem.

Jak s nimi navazujete kontakt?

První seznámení se odehrává zpravidla na ulici. Streetworke�i chodí v terénu a sna�í se vytipovat místa, kde se mladí schází. Samoz�ejm� ji� v�dí o n�kterých stálých místech. Poté je oslovíme a vysv�tlíme jim, jaké nízkoprahový klub nabízí mo�nosti a s �ím jim m��eme poradit. Pak u� jsme placeni za to, �e udr�ujeme s rizikovými lidmi kontakt a máme p�ehled o jejich problémech.

Je pro úsp�ch skute�n� tak nutné splynout s prost�edím, ve kterém pracujete?

Ano, je to tak. Streetworker se musí um�t vcítit do spousty odlišných situací. Nap�íklad p�ímo v klubu: Odpoledne otev�eme. Deset minut se nic ned�je. Pak se tam najednou nahrne skupinka rozdivo�ených holek, které jsou t�eba pod vlivem n�jaké látky, a pracovnice musí hned vymyslet, jak je zabavit a zklidnit. O chvíli pozd�ji p�ijde zdrcený kluk, �e se s ním rozešla holka. Zam�stnankyn� centra se proto musí rychle prom�nit spíš v chápající terapeutku, která si kluka vezme do kontaktní místnosti a v klidu s ním probere jeho trápení. Pak t�eba zase p�ijdou kluci, kte�í jsou naštvaní a agresivní. K t�m se zase �lov�k musí postavit autoritativn�ji. No a v podstat� stejn� to chodí také p�i práci na ulici.

Jací lidé se u vás v centru objevují nej�ast�ji?

Naším typickým klientem je holka nebo kluk okolo �trnácti, patnácti let. Takový �lov�k práv� p�išel do puberty, a pokud m�l n�jaké koní�ky, tak ho úpln� p�estaly bavit. V�tšinu �asu tráví venku na ulici. Mladí, kte�í k nám chodí, mají zkušenosti s alkoholem, n�kdy i marihuanou. Ti, co k nám p�icházejí t�eba ve t�inácti, u� n�kdy p�t let kou�í.

S �ím mají nej�ast�ji problémy?

V�tšinou to doma nemají jednoduché. �ijí jenom s matkou nebo se jejich rodi�e rozvád�jí. Jeden z nich t�eba pije. Ze školy nenosí dobré známky, co� je jim ale v�tšinou jedno. Takoví mladí jsou �asto i sexuáln� promiskuitní. Nemají �ádnou stálou brigádu nebo ji nemohou sehnat.

Kolik mladých v Líšni a Vinohradech �ije v takových podmínkách?

Ze t�ídy, ve které je hypoteticky t�icet �ák�, nás zajímá v�dy p�ibli�n� p�t z nich. Na Vinohradech jsme v trvalém kontaktu asi se stovkou d�tí a v Líšni p�ibli�n� se sto padesáti.

Je to podobné v ostatních brn�nských sídlištích?

T�ko �íct, nemáme s �ím srovnávat. Na ostatních sídlištích taková slu�ba nefunguje. V Bystrci je podobné za�ízení, ale jeho údaje neznám. Podle mého odhadu by takovou slu�bu s p�ehledem u�ivili i v Bohunicích a Novém Lískovci.

Je rizikovým prost�edím pro mladé sídlišt�, proto�e nenabízí dost mo�ností, jak trávit volný �as?

Ne, to je za�itý mýtus. I na sídlištích je spousta mo�ností, jak trávit volný �as. Nap�íklad v Líšni funguje krom� našeho klubu i salesiánské st�edisko mláde�e. Mladí mohou chodit do krou�k� a sportovních oddíl�. Jen�e oni nemají zájem.

Jak to?

Je to kv�li pubert�. Pro toto období je ztráta zájmu o cokoliv typická. Je to i tím, �e spoustu mladých jejich rodi�e od mala nevedli k tomu, aby m�li n�jaké koní�ky. V uvozovkách v normálních rodinách to funguje tak, �e v pond�lí a úterý chodí dít� t�eba na volejbal, ve st�edu má volno a ve �tvrtek a pátek zase jiný krou�ek. To tihle mladí neznají.

�ím se tedy baví?

Nejrad�ji ni�ím. Presti�ní je prost� zevlovat. Poflakováním se cht�jí vymezit i proti v�tšinové spole�nosti, která je štve. Proto�e od nich o�ekává, �e se budou n�jak chovat. Velký význam ale pro n� má p�íslušnost k n�jaké part�. Co �ekne parta, to je dobré.

M��e je k n�jakým koní�k�m motivovat i vaše centrum?

Myslet si, �e hlavním cílem nízkoprahového centra je vymýšlení volno�asových aktivit, je scestné. Máme omezenou nabídku, proto�e o ni jednoduše není zájem. U nás v klubu mladé zaujme maximáln� internet, proto�e se mohou p�ipojit na facebook. Nebo stolní fotbal a box, ob�as šipky nebo ping pong. V první �ad� jde u nás spíše o poradenství a mapování situace mezi mladými.

Vyhledávají mladí lidé vaše slu�by sami od sebe, nebo je musíte hodn� pobízet?

Sami k nám poprvé p�ijdou proto, �e jim to doporu�il n�kdo z jejich party. Nebo �e jsme si je na ulici našli my. Dozví se, �e je to u nás v pohod�, �e je tam nikdo do ni�eho nenutí, �e si tam mohou sednout a klidn� nic ned�lat. Je jim to tu šité na míru. Ale nic takového jako nízkoprahová poradna neexistuje. Nejsme instituce, ve které stojí zástupy, a my udílíme rady, jak se zachovat. S n�kterými d�tmi spolupracujeme i n�kolik let a k jejich problém�m se dostáváme a� po dlouhé dob�. Proto�e takové dít� ve vás musí získat d�v�ru. T�ch, kte�í p�icházejí n�co �ešit sami od sebe, je asi tak desetina. V devadesáti procentech jde spíše o takové intervence, je� iniciujeme my. Jsme v terénu �i klubu, bavíme se d�tmi a sna�íme se komentovat jejich poznámky a reagovat na to, co �íkají.

Ve své bakalá�ské práci na brn�nské fakult� sociálních studií jste se v�noval problematice sprejer�. Kolik mladých se v�nuje malování graffiti dnes?

Asi p�ed deseti lety to byl v Brn� velmi masový fenomén. Malovali všichni. Dnes u� na zdi kreslí jen skalní p�íznivci, pro které je to tv�r�í �innost a zp�sob �ivotního stylu. Dnešní d�ti v pubert�, s nimi� pracujeme, se o sprejování nezajímají.

Plánujete v práci streetworkera pokra�ovat?

Kdybych d�lal ve svém oboru jen terénního pracovníka, tak u� bych asi dávno odešel. Ale d�lám i vedoucího nízkoprahového klubu. P�i�ichnu si proto k r�zným jednáním �i projekt�m. Extern� terénní práci vyu�uji, d�lám n�kterým za�ízením metodického vedoucího. Podílím se i na kontrolách nízkoprahových za�ízení pro �eskou asociaci streetwork. Sna�ím se také publikovat a p�ednášet na konferencích. Je to neuv��iteln� pestrá práce, a proto u ní z�stávám. Jak dlouho? �ert ví.

Holiš: Dobrý streetworker nemusí mít dev�t náušnic, 15. 5. 2011, brnensky.denik.cz, Klára �idková