.adres�� slu�eb

18 | 04 | 08

StreetWork.cz

Kudy chod� mlad�

Výb�r z tisku: Kde jsou ty �asy, kdy naivní a líný Honza musel, cht� necht�, sesko�it z pece a vydat se skrz nástrahy a lé�ky p�es hory a doly bojovat s bestií kv�li princezn�, po které vlastn� ani tolik netou�il? A aby toho nebylo málo, musel si ten neš�astník vysta�it se skrovným rane�kem buchet...

Prvopo�átek p�íb�hu tedy našemu Honzovi p�íliš nenahrává. Pod vlivem nep�íznivých okolností, kterým musí �elit, se však Honza krok za krokem prom��uje a nakonec se stane silnou, altruistickou a zodpov�dnou pohádkovou bytostí. P�vodn� mladý nevyhran�ný zevloun smí odm�nou za svou odvahu a dobré skutky vstoupit do vysn�ného sv�ta dosp�lých. Tam jej nádavkem o�ekává krásná princezna a, kdyby se s ní náhodou nudil, odsko�í si na chvíli vládnout do své p�lky království. Honza jako archetyp p�echodu amorfního mládí k dosp�losti nakonec obstál. A kdo by dneska úsp�šnému mana�erovi království p�ipomínal, �e jej kdysi musela máma z té pece trochu popostr�it?

Nocleh v cukrárn�
O tom, jací jsou dnešní mladí �eši, se vedou vášnivé diskuse. Obzvláš�, samoz�ejm�, mezi t�mi staršími. Ka�dý, kdo u� mladý není, vnímá sám sebe jako výsostn� povolaného mladým radit a hodnotit je. Co na tom, �e on sám se b�hem dospívání topil v problémech, školou prolezl s od�enýma ušima �i si dokonce zadával s drogami nebo alkoholem. Te� je p�ece dosp�lý a sv�taznalý a navíc má mo�nost srovnání. N�co na tom ale je. Nejprostší cesta k porozum�ní �ivotnímu stylu dnešní mladé generace vede mo�ná skrz porozum�ní stylu �ivota generací p�edchozích. Naši prarodi�e pro�ili vále�nou okupaci, která se stala z�ejm� nejvýzna�n�jším p�ed�lem jejich �ivota. Byli nuceni rychle dosp�t, zodpovídat za sebe i své blízké, zaujmout postoj, jednoduše: vymezit se. Jejich d�ti z povále�né generace sice ji� nikdy nepoznaly hlad, zato o jejich názory a postoje všeobecn� zájem scházel. Byly to však práv� prost�edky útlaku individuality, jimi� totalitní re�im paradoxn� vyp�stoval kreativní prost�edí a necht�n� tak zplodil um�lce a spisovatele, kte�í p�es to všechno, nebo práv� proto, dokázali vytvo�it nad�asová díla. �íká se, �e svoboda je poznaná nutnost. Jakou mo�nost sebevymezení má však ten, kdo nikdy nepoznal nesvobodu? Proti �emu �i komu m��e dnešní mladá generace vyjád�it svou nejp�irozen�jší pot�ebu protestu? A�koli existují záva�ná témata, jakými jsou nap�íklad globální m�nová politika, nešetrné zacházení s p�írodními zdroji, bída t�etího sv�ta - nic z toho se této zem� p�íliš razantn� nedotýká. Zrušení povinné vojenské slu�by vzalo poslední mo�nost projít obtí�nou a nep�íjemnou zkouškou - jakousi formou inicia�ního rituálu - p�ed vstupem do dosp�losti. U dívek se zase stále odsouvá v�k porodu a� kamsi ke t�icítce. Výsledným obrazem je prodlou�ené d�tství, které neklade �ádné nároky, naopak nabízí p�ehršel mo�ností. Jenom�e práv� tyto nevy�íslitelné mo�nosti jsou posléze vlastn� vy�erpávající. Spln�ní d�tského snu, ve kterém nás n�kdo omylem zamkne p�es noc v cukrárn�, se v m�iku m��e zm�nit v t�kou no�ní m�ru z naprostého p�esycení jak t�la, tak smysl�.

Honba za pokladem
Generace, která �áste�n� dospívala ješt� b�hem totality, vyjela po jejím skonu okam�it� kamkoli do sv�ta. Za veškeré mo�né podpory spole�nosti i rodi��, s finan�ními prost�edky �i bez nich. My jsme nemohli, tak a� jedou aspo� oni, zn�lo nap�í� tehdy ješt� tém�� nerozr�zn�nými vrstvami polistopadové éry. Dnes se situace zm�nila. Peníze u� tolik neschází. Rodi�e dnešních d�tí kdysi ne�ádali o výjezdní dolo�ku �i zabavený pas. Nenutí své d�ti, aby se jeli podívat „ven“. Na to bude p�ece v�dycky �asu dost. Z vým�nných studentských pobyt� se stala povinnost nutná k získání jazykové výbavy �ádané v kvalitním �ivotopise, mnohem spíše, ne� lákavé dobrodru�ství plné nejistoty. Pecivál Honza se tedy i dnes po�ád ješt� vydává do sv�ta na zkušenou, i kdy� nikoli aby ho poznal a pou�il se, ale aby ho dobyl. Postkomunistické zem� stále dohán�jí své bohatší sousedy a vidina p�espolního blahobytu slou�í jako spolehlivý silný motor. V bezvýhradném obdivu však zaniká skute�nost, �e si Západ se svým bohatstvím neví p�íliš rady. Snahy p�ekro�it vlastní stín a pokusit se o duchovní regeneraci se tu táhnou od zlatých šedesátých let. Dravá léta osmdesátá návrat k p�írod� pragmaticky p�ibrzdila. Zdá se jako neoby�ejn� sv�dné nechat �ivot, aby se podobal Wildovu Obrazu Doriana Graye. �ít p�epychem, ve jménu v��ného mládí, jen pro danou chvíli, na úkor budoucnosti. Ale dnešní míra dekadence a nihilismu p�ízna�ná pro t�etí a �tvrtou povále�nou generaci zemí Západu, kde se hospodá�ství p�es p�l století nerušen� rozvíjí, je varující. Mladí Britové, N�mci, Ameri�ané k�i�ují nap�í� planetou ve snaze najít jakous takous smysluplnou kotvu. Stalo se módou jet do Afriky postavit školu, meditovat v indickém klášte�e �i zahodit kariéru burzovního maklé�e a otev�ít si v Karibiku bar. Domorodci, které d�ti Západu na chudých p�edm�stích svých domovských metropolí okat� ignorují, se jim jinde romanticky jeví v�doucní a moud�í. Z hledání smyslu �ivota se stal obrovský byznys. A pru�n� reagující turistický pr�mysl nabízí bílým gringos cesty ušité namíru s donáškou a� do domu.

Aspo� se n�co d�je
Zdálo by se, �e mladým �ech�m tato forma vyko�en�nosti zatím nehrozí. I kdy�... nedávno mi jeden kamarád nadšen� sd�lil, �e narukoval ke speciální vojenské jednotce v Iráku. Ve sv�tle faktu, �e kdysi ob�toval tém�� rok �ivota tomu, aby si opat�il modrou kní�ku, se to sd�lení jevilo pon�kud absurdn�. Aspo� se n�co d�je, vysv�tlil, ješt� ne� jsem se sta�ila zeptat. Dnešní mladá generace se z�ejm� od t�ch p�edchozích nijak dramaticky neodlišuje. Co se ale výrazn� zm�nilo, jsou okolnosti jejího narození. Jsou toti� vysoce p�íznivé. Mo�ná a� p�íliš. Nelze jim tedy vy�ítat, �e kdy� se odkudsi vyno�í zv�st o sedmihlavé sani, vyrazí k ní hned n�kolik desítek dychtivých Honz�. Jaké je pak ale jejich zklamání, kdy� zjistí, �e princezna u� bestii uškrtila sama a holýma rukama. Zmaten� se vrací na pec k obrazovce po�íta�e, kde pomocí virtuální reality pobijí celé nep�átelské vojsko. A emancipovaná princezna? Musí p�ece vládnout království. Z historie u� víme o civilizacích zaniklých na vrcholu rozvoje a blahobytu. Z tohoto pohledu se najednou všechny strázn� a nepohodlí jeví p�ínosn�. Udr�ují nás ve st�ehu. Nedovolí smysl�m ochabnout. U� slavný Konrád Lorenz vy�ítal lidstvu jeho zm�k�ilost a neochotu snášet sebemenší nep�íjemnost. Lorenz mo�ná netušil, �e jednou bude Západ nepohodlí aktivn� vyhledávat. A nakonec mnohem t�ší, ne� draka zabít, bude jej v�bec najít.

Draci vyhynuli?
�ty�icet let totality s sebou p�ineslo jen nicotná pozitiva. Ovšem jednou z nepopiratelných výhod zbr�d�ného vývoje je sou�asná mo�nost pou�it se z chyb zemí, ve kterých se �ivot ubíral p�irozenou cestou. Ocenit všechny klady, které nabízí svoboda projevu a pohybu a nezu�ovat je na chválu tr�ní ekonomiky, která jak vidno není samospasitelná. Generaci, která byla po Sametové revoluci v produktivním v�ku, lze mít jen t�ko za zlé, �e se bezhlav� vrhla do podnikání. Bylo to nutné a nevyhnutelné. Jejich d�ti však u� dnes �eká obtí�né rozhodování o tom, zda zasv�tí sv�j �ivot budování kapitálu a jeho následné spot�eb�, nebo si vytvo�í sv�j vlastní, úpln� nový �ivotní styl v dob�, která je jen minimáln� poznamenána dramatickými vn�jšími událostmi, jakými jsou války, diktatury �i revoluce. Lidová moudrost tvrdí, �e s prázdným �aludkem se špatn� filozofuje. Jenom�e s plným ješt� h��. Dojdeme tak �asto k tomu, �e náš reálný �ivot je v p�ímém rozporu s našimi p�edstavami o n�m. Co� je mimochodem výborný za�átek cesty. Karetní hrá�i navíc dob�e v�dí, �e zdaleka ne v�dy vít�zí ten, komu p�ijdou nejlepší karty. A ve sv�t� vyhynulých drak� ješt� v�bec nemusí být bezpe�no.

�asopis NOVÝ PROSTOR �. 300 - Mládí bez rebélie, autorka: Marcela Zoufalá