10 | 04 | 08
StreetWork.cz
Rozhovor s Ale�em Herzogem
Aleši, vyhrál jste �ASOVANOU BOTU. Ale co to znamená? Znamená to, �e máme v kancelá�i na sk�íni dla�ební kostku s Aleninou prochozenou gladiátorkou. A taky novej telefon, který v�bec neumím ovládat. Ale kdybych m�l mluvit o tom, co to znamená pro m�, tak musím �íct, �e nevím… zpo�átku strach, �e ji dostanu, pak zd�šení, kdy� jsem ji dostal, následn� docela dobrý pocit, radost, na koncert� T�í sester dokonce euforie. Nejd�le�it�jší je pro mne, �e mi dala hlas spousta lidí, co� znamená, �e jsem v oboru nenaštval úpln� všechny. :-) Taky je to p�íle�itost k retro ohlédnutí, jak jsme cenu vymýšleli, na první ro�níky. M�l jsem velkou radost, �e mi napsala gratula�ní esemesku Bára Jindrová, která cenu taky vyhrála, a o které jsem dlouho neslyšel… Jak jste se dostal k profesi? Jsem vzd�láním in�enýr ekonomie, mám k práci spíš mana�erský p�ístup. Jak se �íká o ekonomech, jediné co se nau�ili, je „zm��it, zvá�it a za�adit do tabulky, a to jim na celý �ivot vysta�í“. Necht�lo se mi b�hem studia trávit celé prázdniny po brigádách, a tak jsem vzal na p�l úvazku vedení blanenského Prevcentra. Bylo mi tehdy jedno, jestli to budou sociální slu�by, nebo ekologie, cht�l jsem jen d�lat n�co ve�ejn� prosp�šného. �íkal jsem si, �e to bude pohoda, �e budu vyd�lávat v pr�b�hu celého roku, v lét� spousta volného �asu a pen�z, ale naopak. To bylo v roce 1998. Na konci roku 99 jsem se cht�l na to vykašlat, jel jsem na školení do N�mecka, kde jsem doufal, �e se kone�n� dozvím, jak tu práci d�lat, jak pracovat v nízkoprahových klubech. A tam mi došlo, �e to nikdo vlastn� neví, a nikde o tom není nic napsáno. Hrozn� mn� to naštvalo a �ešil jsem dilema, zda odejít, nebo se „zakousnout“ a sna�it se n�co tvo�it. A zvít�zila druhá mo�nost, a tak jsem za�al naplno v�novat metodice v klubu PVC, organizovat pracovní skupinu NZDM, pak p�išel Gabriel… Pro� jste p�ešel z klubu do drogové sféry? Není to proto, �e by mne kluby p�estaly bavit, naopak. �ím víc mám pocit, �e klub�m rozumím, tím víc mne to baví. Ale za�al jsem si v NZDM p�ipadat trochu jako „zaslou�ilej um�lec“, ten co „všude byl“, od „všeho má klí�e“, a proto�e mi bylo zrovna 30, �ekl jsem si, �e by bylo nejlepší za�ít od nuly n�kde jinde. Šlo mi o to „nezd�ev�n�t“, bojovat, nau�it se nový v�ci… Ale pak ty hlavní d�vody: Bude to znít nekolegiáln�, ale kdyby se m�ly kv�li málo pen�z�m rušit nízkoprahové programy v �R, myslím, �e ty poslední, které by z�staly existovat, jsou nízkoprahové slu�by na otev�ené drogové scén�, �ili i my. (I kdy� v �R nikdo neví :-D) Pokud k nám do �R p�ijde epidemie HIV/AIDS, tak jako v jiných státech, p�jde nejspíš p�es nás. Jsme nárazníkové pásmo. V��ím ve velký smysl a d�le�itost téhle práce. Mo�nost vést Terén Sananimu jsem beru jako velkou osobní výzvu. Druhý d�vod je taky významný: Otev�ená drogová scéna znamená neuv��itelnou „laborato� kontaktní práce“. Ka�dý den v terénu znamená p�es 100 setkání s klienty a šanci vyzkoušet otevírání a rozvíjení kontaktu. Ale hlavní nádra�í není místo, který by bylo p�íliš nad�je. Pokud jdete za týden 3x do terénu na hlavák, zahráváte si s vyho�ením. D�je se tam a� p�íliš zlých v�cí, p�íliš mnoho lidí tam ubli�uje sob� i jiným. Jaké to je být po 10 letech v kancelá�i op�t na ulici?! Nestrávil jsem 10 let v kancelá�i, m�l jsem slu�by v klubu PVC, ob�as v kontaktní místnosti blanenského terénního programu pro u�ivatele drog, ale budi� :-) Jinou realitu znamená p�edevším otev�ená drogová scéna. �ivot významné �ásti našich klient� je p�íliš koncentrován na pouhé t�i �innosti: vyd�lávání pen�z na drogy, nákup drog, aplikaci drog. Vše ostatní je pro n� „nadstandard“. Mnoho teoretických pou�ek, z nich n�které jsem m�l v hlav� sám, a mnohé pravideln� slyším od koleg� (hlavn� lidí z terapeutického sv�ta), v tomto prost�edí neplatí nebo platí velmi omezen�. Na druhou stranu jsem rád, �e metody a nástroje, které jsme vyvíjeli v nízkoprahových slu�bách, fungují: kontaktní práce, kontaktní rámce, práce s re�imem, práce s výchovnou situací, samoz�ejm� motiva�ní rozhovory. Jinak musím �íct, �e na ulici je mi p�íjemn�, je to adrenalin a p�íjemné setkání s kolegy. Je to rituál, od „vydání“ na cestu, p�es samotnou akci po návrat a zápis toho, co se stalo. Hrozn� obohacující je také práce s mými etnickými kolegy - s Migelem a Alenou s Romského terénu, nebo Sv�tlanou a Sašou z „ruskojazy�ného terénu“. Vycházejí z jiné mentality, jinak o v�cech uva�ují. Migel �íká: „Chceš-li pracovat s romskými klienty, musíš se slušn� obléct a mít p�kný boty.“ Kdy� vypadáš jako trdlo v mikin� s kapucí s roztrhanejma zasranejma presti�ema, tak T� nebudou respektovat. K rusky mluvícím klient�m je nutné se chovat velmi zdvo�ile, korektn�, dát poznat up�ímnou snahu pomoci. Jeden z t�chto klient� se nám otev�el a� ve chvíli, kdy� jsem si všiml, �e si dává do krku a iniciativn� mu nabídl improvizovaný tlakový obvaz, kdyby si n�kdy omylem trefil tepnu. Ocenil zájem. Znáte výborn� programy NZDM a nyní �ídíte kontaktní HR program Sananimu v Praze. Mohl by jste se pokusit popsat t�i základní rozdíly v p�ístupu k klientovi v obou slu�bách? Rozdíly jsou jasné. Klienti na otev�ené drogové scén� jsou z v�tší �ásti dosp�lí lidé, závislí na drogách, jim� pod�izují mén�/více/zcela sv�j stávající �ivot, s mnoha sociálními a zdravotními handicapy. Klienti v NZDM jsou d�ti nebo dospívající, kte�í usilují co nejzajímav�ji pro�ít (nebo co nejmén� bolestiv� p�etrp�t) své dospívání a p�itom plní více/mén� úsp�šn� své vývojové úkoly. Druhý rozdíl je vstupování do kontaktu. P�i práci s mláde�í vstupujeme do kontaktu (navozujeme kontakt) �asto pozorováním: „Ty jo, máš dobrý tri�ko. Nebo „Ten Tv�j batoh, ten se brzo rozpadne“. V nízkoprahových drogových slu�bách vstupují pracovníci mnohem �ast�ji do kontaktu mechanicky, otázkou „Co pot�ebuješ(te)?“, „Máš(te) kód?“ „Co ješt�?“ a vy�kávají, zda klient bude iniciativní, zda budou chtít n�co dalšího. Ale samoz�ejm� ne všichni. Moje kolegyn� Alena a Ká�a umí výborn� navozovat kontakt tónem hlasu. Kdy� slyším, jak se klient� empaticky zeptají „Jak se máš?“, nejradši bych odstr�il klienta a sám jim za�al vykládat, co mn� pálí:-) Další velký rozdíl, který jde ale nap�í�, je mezi terénem a nízkoprahovými centry. V�dycky, kdy� máš klienty ve svém baráku, a musíš je omezovat pravidly, vznikají konflikty. Za �ty�i m�síce, co pracuji v terénu, se maximáln� párkrát na nás n�jaký klient k�iv� podíval �i byl trochu sprostej, kde�to v Ká�ku za�ili mnoho agrese. Terén má velkou výhodu, m��eme ke klient�m p�istupovat s v�tším vnit�ním klidem, proto�e za jejich chování nezodpovídáme. Jsou n�jaké oblasti, kde NZDM za HR slu�bami pokulhává? Jak to �íct? Nejde to srovnávat pouze s HR slu�bami, ale s celými drogovými slu�bami. V NZDM nejsou zkrátka dokto�i a terapeuti, kte�í to d�lají 15 a víc let, mají tituly a fakt tomu rozumí (n�kte�í :-). Kní�ku máme jednu (te� �erveno�ernou). Drogové slu�by celkov� jsou hloub�ji v pochopení a osvojení metod, ve znalostech o klientech. Na druhou stranu na základní úrovni (v terénu, v ká�cích) dochází k tak obrovské fluktuaci, jak v Harm Reduction, tak v práci s mláde�í, �e rozdíl není poznat. Za�ínáme stále od nuly, nejdále je v�dycky ten, kdo udr�í pár let jeden pracovní tým pohromad�. Asi nejv�tší náskok mají HR slu�by ve sjednoceném výkaznictví, vícemén� jasné evidenci, a schopnosti evaluace. V NZDM to je „ka�dej pes, jiná ves“ - 4 r�zné eviden�ní systémy, rozdílné výkaznictví, minimum kvalitativní evaluace. Další rozdíl je také v reálné výkonnosti program� a schopnosti metodiku aplikovat. Nízkoprahových klub�, kte�í zvládají v�dom� aplikovat metodiku a dosahovat reálný p�ínos pro klienta je mí�, ne� nízkoprahových drogových slu�eb. Kdy máte pocit dob�e vykonané práce, �e se n�co poda�ilo? Na otev�ené drogové scén� je to podivné. U� n�kolik let jsou zde terénní programy velmi p�etí�ené, �ili neza�ívají se zde takové ty jinak b�né radosti z objemu vým�ny a p�ínosu ve�ejnému zdraví. Pokud jeden den budeme mít 100 kontakt� a 550 vydaných set�, a druhý den 170 kontakt� a 1200 set�, neznamená to, �e ten druhý den byl lepší, n�kdy pocitov� práv� naopak. Radost je z ka�dého nemechanického setkání s klientem, kdy jsme se potkali já jako pracovník a on jako klient. Tedy z ka�dé p�ípadové práce, delšího povídání s klientem. Proto chodíme do terénu ve t�ech, aby si mohl jeden povídat s klienty. Nejsme „automaty na buchny“!!!! Další velká radost je, kdy� má to jedno povídání s klientem návaznost, kdy ten klient p�ijde druhý den a �ekne: „Já si na ten detox zavolal a … „ nebo „Tak jsem to zkusil filtrovat víckrát a … „. To je potom pocit plnýho b�icha. Nebo se mi stalo toto: P�išel klient, strkal do kyblíku st�íka�ky, a m�l na nich fixkou �árky (1 a� 4), a já se zeptal, co to znamená, a on �ekl, �e to je po�et, kolikrát si s ním dává. Tak jsem se do n�j pustil, „vynadal mu“ a minulý týden jsme se potkali, on vysype st�íka�ky a najednou všude �árka jen jedna. Tak se na sebe usmíváme a bavíme se o tom, �e se to povedlo. Další pocit dob�e vykonané práce za�ívám v roli vedoucího, mám 12 „pod�ízených“ - koleg�, je to velký tým. Tady za�ívám euforii, kdy� kolegové o práci p�emýšlí, t�ší se do ní, mají chu� o ní diskutovat, jsou aspo� trochu spokojený. Jaké jsou strasti terénní práce? V zim� zima, studeno od zem�, studeno na ruce, �e kdy� se ti chce na záchod, musíš na ten hnusnej na hlavním nádra�í nebo na muzeu. Taky n�který klientský p�íb�hy jsou tak strastiplný, �e se na �lov�ka „p�elijou“. Kdy� se to stane mn�, nebo n�komu z koleg�, sna�íme se jít po práci na kafe, na pivo �i lim�u, aby se to dopovídalo a nez�stalo to v �lov�ku „viset“. Taky dlouhodob�jší pohled na klienty, se kterými to jde „z kopce“, není nic moc. Vidíš hezký holky, který po 2 m�sících u� nejsou hezký. �lov�k, aby se s tím vyrovnal, za�íná být �ím dál tím víc cynikem. Pak mne štvou i jiné v�ci, te� nap�. jsme �ádali o prostory a dostali jen p�lku. P�itom jsme nabízeli oné m�stské �ásti, �e pro n� budeme vykonávat terénní práci v hodnot� n�kolika set tisíc ro�n�. Oni místo toho p�ivítali, �e obdr�í 30.000 K� na d�evo od n�jaké firmy. Z toho jsem neuv��iteln� naštvanej. Strast je taky ob�as výplatní páska v porovnání na pra�ské �ivotní náklady, vysv�tlování partnerce nebo rodi��m, pro� to d�lám. Jak byste porovnal terén na malých a v�tších m�stech? Hranice nevede mezi malými a v�tšími m�sty, ale mezi uzav�enou a otev�enou drogovou scénou. V Praze na kterémkoliv míst� sta�í p�ed sebe postavit �luto�ervený kontejner, a n�jaký klient z otev�ené scény k Vám p�ijde na vým�nu. Nemusíte extra dávat klientovi o sob� v�d�t, pátrat po n�m, �ešíte mnohem mén� otázku stigmatizace. To by v Blansku nešlo. Na uzav�ené drogové scén� je práce terénních program� hodn� o PíáR, tedy o budování pov�domí o slu�b� u lidí, kte�í mohou brát drogy. Na otev�ené scén� má za práce víc intenzivn�jší rozm�r aplikace znalostí pro „minimalizaci rizik“. Za 4 m�síce jsem vid�l v Praze mnohem víc absces�, ne� uvidí pracovník na menším m�st� za �ty�i roky. Mám zkušenost (z certifikací), �e mají-li pracovníci terén� a ká�ek z uzav�ené drogové scény p�edávat klientovi informace o bezpe�ném braní, velká �ást z nich vyndá ze sk�ín� bro�urku a to je všechno. U nás je nutné, aby pracovník v�d�l, jak se správn� dr�í škrtidlo, jaký má být úhel nást�elu, jak správn� vyfiltrovat subutex, jak vypadá po�ínající absces a jak impetigo, na co je t�eba doporu�it Viš�ák a na co Bactroban. Co si myslíte o drogových slu�bách jako o oboru? Spolupracujete s jinými programy, vym��ujete si zkušenosti, rostete? Drogové slu�by jsou z hlediska pozornosti státu dlouhodob� preferovaný milá�ek (co� ale neznamená, �e by v�tšina HR program� v sou�asnosti ne�ivo�ila z nedostatku pen�z). Rozjela se „adiktologie“, jako obor, který se nyní opev�uje, obr�uje, sna�í se vymezit v��i zákonu o sociálních slu�bách. Máme Radu vlády pro protidrogovou politiku, Monitorovací st�edisko, Centrum pro adiktologii, instituce, které v minulosti lidé v drogových slu�bách t�ce vybojovali. Kde�to NZDM a terénní práce s mláde�í tém�� nemají nic. Tohle ne�íkám útrpn�, jen konstatuji fakt. �ili drogové slu�by se rozvíjejí systematicky, mají n�kolik odborných sympózií do roka, vyu�uje se to na vysoké škole. Kde�to NZDM mají pouze nadšení, mladistvý elán, chu� se spolu bavit a stále ješt� ochotu d�lat v�ci pro obor zadarmo (i kdy� to u� mizí). A NZDM mají taky �AS a pracovní skupiny. To je velká devíza. Zatímco NZDM jsou n�co jako letní d�tský tábor t�sn� p�ed koncem (všichni a� na pár outsider� se spolu baví - volnost, rovnost, bratrství), drogové slu�by p�ipomínají st�ední školu amerického typu (jsou zde jasné kasty: dr�itelé moci, elity s p�ístupem k informacím, parti�ky kamarád�, jasná nep�átelství, independenti, paranoidní outside�i apod.). Jaké máte pracovní plány? Chci ud�lat rozhovor s Michalem Zahradníkem pro streetwork.cz Na AT konferenci chci ud�lat workshop na téma vstupu do kontaktu s klientem, tedy o „otvírácích“. O tom bych cht�l taky n�co napsat. Co se týká Terénu Sananimu, pak ur�it� chceme získat nové prostory jako zázemí, vydat �asopisy Dekontaminace na témata Suboxon, Bytová kultura (tj. drogové byty), V�zení (podtitul do lochu, v lochu a z lochu :-). Musíme se p�ipravit na zm�ny na otev�ené drogové scén� v p�ípad�, �e se zmenší mno�ství subutexu na �erném trhu (vzhledem k p�íchodu suboxonu). M��e se výrazn�ji vrátit heroin a s tím i riziko p�edávkování a úmrtí klient�. A také nás �eká hrozn� moc práce s týmem externích terénních pracovník� - budeme m�nit koncepci. Cht�l bych také, aby spolu více za�ali spolupracovat pra�ské nízkoprahové drogové slu�by (my, Drop In, Progressive a Eset Help). Jedním z mála mo�ných zp�sob�, jak m�nit skupinovou normu injek�ních u�ivatel� drog, jsou spole�né informa�ní kampan� sm�rem ke klient�m. Taky chci zbavit terénní pracovníky v Praze nálepky „automat� na buchny“. Chodíme do terénu ve t�ech, aby byl �as se s klienty bavit, d�sledn� dokumentujeme p�ípadovou práci. N�jaké vzkazy? Kdy� jsem dostal tu cenu, tak bych mo�ná mohl pod�kovat lidem, kte�í mn� pracovn� ovlivnili a inspirovali. Petru Klímovi (ten mne navíc na cenu kouzelným zp�sobem proti mé v�li nominoval), Zahradovi, Markét�, Ev�, Martin�. Ji�ímu Librovi, Alen� Vosáhlové, Ji�ímu Staní�kovi. Dalším koleg�m, se kterými jsem byl na supervizním výcviku (i z druhé skupiny :-). Robovi a Benymu. Spoustu lidí jsem nejmenoval, tak a� se prosím neurazí, také jim díky ;-)
|