.adres�� slu�eb

26 | 09 | 07

Zlat� zast�vka Adamov

Klientsk� v�zkum formou dotazn�ku

Výzkum se zam��ením na ŠKOLU vznikl pro pot�eby NZDM v Adamov�. Jeho cílem byl zisk statistických dat od adamovských d�tí a mláde�e navšt�vující klub a zárove� jedna z mo�ností jak toto téma v klubu více otev�ít. M�l alespo� �áste�n� poodhalit skute�ný stav v�cí, potvrdit �i vyvrátit naše o�ekávání. M�l nazna�it jak se rodi�e zajímají o prospívání svých d�tí ve škole, jak je podporují, jaký je vztah d�tí ke škole jako takové, jaké mají informace, o�ekávání, plány apod.

Výb�r tématu souvisel s koncem školního roku, tj. obdobím kdy se uzavírá vysv�d�ení, školní docházka a rozhoduje se o tom, kdo postoupí do dalšího ro�níku. Klienti tímto cht� necht� �ijí a proto se mi zdá velmi výhodné pou�ít dotazník práv� v této dob�. Je to chvíle kdy jsou klienti nejintenzivn�ji vta�eni do školního d�ní a n�které z otázek jsou na tomto postaveny, mají slou�it k zamyšlení snad i k bilancování.

Ješt� p�ed samotným vypl�ováním byli respondenti stru�n� seznámeni se základními informacemi ohledn� dotazníku, �etn� tématu samotného, návodu jak na to a nabídky, �e se v p�ípad� jakýchkoli nejasností na nás mohou obrátit (prost�edek jak zvýšit ochotu respondent� k spolupráci). Hned v úvodu byla všem zaru�ena anonymita odpov�dí a to, �e získané výsledky nikde nebudou pou�ity jmenovit�.

Pou�itá metoda a uspo�ádání otázek

Metodou výzkumu byl zvolen dotazník a to s pokusem o sestavení v takové podob�, aby respondenta neodradily ji� první otázky. To by mohlo nastat, pokud by tyto otázky byly p�íliš komplikované, rozsáhlé �i zjiš�ující d�v�rn�jší informace. Na za�átek byly proto zvoleny

otázky jednodušší a mén� osobního charakteru. Následn� byly polo�eny otázky náro�n�jší na zodpov�zení a otázky „na t�lo“. I v této �ásti se st�ídají slo�it�jší otázky s jednoduššími, uzav�enými, aby nebyl respondent p�et�ován.

V tomto dotazníku bylo pou�ito 17 otázek, z toho 12 uzav�eného typu a 5 zkombinovaných (uzav�ená otázka s nabídkou alternativ, plus navíc mo�nost „jiné“ �i „ostatní“ s vyhrazeným prostorem pro vlastní odpov�� respondenta). V textu se objevují také otázky které se školou blízce nesouvisí, mající za úkol odleh�it „výslech“ respondent�, jako úpln� poslední úpln� poslední byly za�azeny otázky identifika�ní.

Vyhodnocení dotazníku:

Dotazník byl ur�en klient�m NZDM v Adamov�, celkový po�et vyhodnocených dotazník� je 41. Jedná se o chlapce a dívky ve v�ku 10 – 20 let, z toho chlapc� je 27,dívek je pak 14.

Všichni odpov�d�li na všechny otázky. Ke ka�dé otázce je p�i�azena hypotéza, následuje zobrazení výsledk� v % s rozd�lením na chlapce a dívky. Na toto navazuje potvrzení �i vyvrácení hypotéz. Výzkum samotný probíhal ke konci m�síce �ervna.

CELÝ VÝZKUM, V�ETN� OTÁZEK, ODPOV�DÍ A ZPRACOVÁNÍ V GRAFECH, SI STÁHN�TE ZDE. (pdf, 105 kB)

Záv�r

Na za�átku byla úvaha jak jednoduše a efektivn� výzkum provést. Volba padla na dotazník, který je jednoduchý a rychlý prost�edek jak b�hem n�kolika málo dní získat od klient� skute�n� cenné informace. �ím více odpov�dí dostaneme, tím reprezentativn�jší výzkum je, d�le�itý je proto názor ka�dého. Segment 41 respondent� není p�íliš velký, vezmeme li však úvahu velikost m�sta Adamov, který má zhruba 5. tisíc obyvatel je cenný i tento výstup dat.

Sv�j význam má i samotný proces vypln�ní dotazníku, který m�l alespo� u n�kterých klient� vést k zamyšlení �i p�ímo rozhovoru na toto téma s pracovníky klubu.

Tato akce nám p�iblí�ila skute�nosti a vztahy související se školou a d�tmi které ji navšt�vují. M�la alespo� �áste�n� zmapovat postoje, pocity a názory �ák� a student�, jejich ambice a motivaci, potí�e se kterými se setkávají nebo do kterých se dostávají, podporu a zájem rodi��, holá fakta.

Ze získaných informací a� u� z dotazníku nebo p�ímo z rozhovoru vyplynulo, �e záškoláctví je zde pom�rn� �astým jevem stejn� jako fakt, �e se jim rodi�e v tomto ohledu dostate�n� nev�nují. V lepším p�ípad� se doptávají alespo� na známky, v horším ani to ne, p�ímá podpora ve studiu �asto chybí úpln�, jejich zájem je celkov� vzato povrchní. Záškoláctví bývá nej�ast�ji interpretováno jako lenost, ale svoji roli tu sehrává také nedostate�ná motivace, nedostatek informací a p�íliš benevolentní nastavení školy. V Adamov� je pouze jedna škola (základní), tak�e její postoj má pochopiteln� zásadní vliv na celou tuto problematiku.

Souvislost spat�uji i v historii m�sta, které bylo um�le vybudováno kolem jediné stroja�ské továrny a ta zam�stnávala veškerou místní populaci. Obyvatelstvo m�sta m�lo v dobách komunismu práci v této továrn� automaticky zajišt�nu, tudí� pot�eba vzd�lávat se byla odsunuta do pozadí.

V dnešní dob� jsou nároky na vzd�lání mnohem vyšší ne� kdysi, jen�e adamovská mláde� na toto p�ichází v�tšinou a� ve chvíli kdy marn� hledá uplatn�ní na trhu práce a to je pozd�.

Problém spat�uji v nedostatku motivace a informací. Je tak divné �e d�ti chodí za školu, �e si v jejich v�ku neuv�domují d�le�itost vzd�lání? V�dy� zodpov�dnost za jejich výchovu mají p�edevším rodi�e z nich� n�kte�í pot�ebu vzd�lání sami podce�ují. Jsou nezam�stnaní, v ne�innosti, holdují alkoholu, vysedávají v hospodách… Z koho si pak d�ti mají brát p�íklad?

Antonín Višinka