.adresář služeb

22 | 06 | 16

Terénní programy Sananim

Řešení drogového trhu v centru Prahy

Aktualizovaná verze Návrhu na řešení otevřené drogové scény v centru Prahy.

Systémové řešení [1] drogového trhu v centru Prahy
Ing. Mgr. Aleš Herzog, Terénní programy SANANIM

Proč je drogový trh v centru Prahy?

Pro návrh vhodných řešení je nejprve třeba porozumět fenoménu pražské otevřené drogové scény. Primárním motivem pro její vznik je nákup a prodej drog. Jde především o největší drogový trh v České republice, kde 500 – 800 lidí denně kupuje drogy. Docházejí sem jak stálí prodejci drog (tzv. dealeři), tak příležitostní prodejci a uživatelé drog, kteří chtějí drogy nakoupit. Obchodovanými drogami jsou zneužívané léky s obsahem buprenorfinu [2], heroin a pervitin. Je to místo, kde pokud jste závislí a nemáte drogu, vždy seženete svou dávku, nebo prodáte přebytek. Jedním z mylných tvrzení je, že důvodem pohybu na drogové scéně je výměna injekčních jehel [3] terénními pracovníky. Rozhodně to není zásadní důvod koncentrace uživatelů drog, tím jsou drogy samotné. Drogová scéna se za posledních 15 let postupně posunuje po centru města (Václavské náměstí, Národní třída, Náměstí Republiky, Karlovo náměstí, Hlavní nádraží, Na Knížecí, a znovu Václavské náměstí).

Důvody, proč je drogová scéna v centru Prahy:

• Dopravní důvod. Uživatelé drog většinou cestují veřejnou dopravou. Drogová scéna se nachází na nejkratší spojnici veřejných dopravních uzlů Hlavního nádraží, stanic metra Muzem a Můstek, a stanic tramvají Václavské náměstí a Vinohradská třída. Pokud je Vám špatně a máte abstinenční syndrom, potřebujete se dostat pro drogu rychle. Důkazem svědčícím o dopravním faktoru koncentrace drogové scény je fakt, že se v nočních hodinách drogový trh přesouvá k IP Pavlova a Karlovu náměstí jako ke spojnicím noční veřejné dopravy.
• Bezpečnostní důvod. Uživatelé drog se nevíce nebojí policie, ale sami sebe navzájem. Obávají se okradení o drogu i peníze nebo násilí v souvislosti s vymáháním dluhů za drogy či za jiné křivdy. Veřejné prostranství plné lidí i policie tak paradoxně představuje bezpečné prostředí.
• Zvykový důvod. Drogová scéna je na svém místě již delší dobu a jde o známé místo, kde jde drogy sehnat či prodat. V Praze se odhaduje více než 10.000 injekčních uživatelů drog, kteří se mohou do trhu zapojit, navíc zde je řada injekčních uživatelů ze středních Čech i z celé ČR. Pokud nutně potřebují drogu, a nemají svůj stálý zdroj, je centrum Prahy místo, kam pravděpodobně zamíří hledat někoho, kdo drogu má.

Souhrn opatření, která zajistí systémové řešení

Před pěti lety vznikl návrh na řešení problematiky otevřené drogové scény. Protože nyní znovu probíhají jednání mezi policií, terénními programy, městskou částí a podnikateli, tak jsem návrh aktualizoval.

Protože jde o drogový trh, je třeba přemýšlet dle standardního ekonomického schématu snižování nabídky a snižování poptávky. Bohužel se ukazuje celosvětově, že se nedaří výrazně snížit jak nabídku represí, tak poptávku prevencí (např. přes intenzivní období války proti drogám jejich cena klesá a dostupnost stoupá). Proto se zdá, že po vzoru především sousedních států Německa a Rakouska je klíčovým řešením zmenšení drogového trhu tím, že nabídku drog nahradíme substitučními preparáty, tedy náhražkami drog a zajistíme, aby se s nimi neobchodovalo. Tohle řešení může být úspěšné mimo jiné i proto, že je výhodné pro samostné uživatele drog. Navíc má významný crime reduction efekt, tedy snižuje takzvanou zaopatřovací kriminalitu a to mnohonásobně. Problém situace v Praze je, že zde je sice substituční léčba, ale její kapacita je velmi omezená, konkrétní zařízení jsou přetížená a nemají kapacitu k intenzivní individuální práci. Na drogový trh v centru Prahy denně přichází 200 – 400 osob, kteří si chtějí koupit léky s obsahem buprenorfinu. Přitom významná část z nich (až 350 osob) je české národnosti a mohla by se dostat k buprenorfinu legálním způsobem. Pokud bude dostupná substituční léčba buprenorfinem a metadonem, a poskytovatelé substituční léčby budou individuálně pracovat s uživateli drog v rámci biopsychosociospirituálního modelu drogové závislosti, a budou vhodně nastavovat dávku substituce a kontrolovat její užití, dojde k redukci drogového trhu v centru města pouze na trh se stimulanty a malým množstvím heroinu, to znamená jeho snížení až o více než o polovinu. Zjednodušeně: 200 – 400 osob, které dnes dochází na drogovou scénu si koupit heroin a buprenorfin, jej získá od substitučních center a součástí této „transakce“ v rámci substituční léčby bude i nějaká forma kontraktu ohledně jejich dodržování veřejného pořádku.

Přehled opatření

1. Vytvoření společné komunikační platformy, analýza všech dostupných opatření pro řešení problematiky, dosažení shody na realizovatelných aktivitách a jejich spuštění na všech stranách (Policie ČR, Městská policie, Magistrát hl. m. Prahy, jednotlivé městské části, drogové služby, podnikatelé).
2. Zvýšení počtu míst v substituci buprenorfinem s psychosociální a pracovní komponentou. [4]
3. Zvýšení počtu míst v metadonové substituci s psychosociální a pracovní komponentou (pro prevenci koncentrace drogové scény je vhodný větší počet menších programů). Uživatelé drog v metadonové substituci vstupují velmi omezeně na otevřený drogový trh. Aktuální počet míst je však velmi limitován.
4. Spojit možnost čerpání určitých nadstandardních zdravotních a sociálních služeb pro uživatele drog (metadonová substituce, substituce buprenorfinem, pracovní programy) s povinností registrovat se u Policie ČR a dodržovat určitý kodex chování (např. neaplikovat drogy na veřejnosti, nekrást v obchodech apod.). Policisté by pak vůči takto registrovaným uživatelům upustili od své časté praxe [5],  jakou je vyhazování injekčních jehel, znehodnocování dávek drogy, fyzické inzultace při zadržení apod.
5. Dopravní podnik zvýší množství revizorů v centru Prahy na klíčových dopravních uzlech, což znepříjemní uživatelům drog cestu na drogový trh.
6. Zvýšení počtu neuniformovaných policistů zaměřených na trestnou činnost uživatelů drog na otevřené drogové scéně.
7. Posílení uniformované policie a stálá kontrolní činnost v místech koncentrace uživatelů drog. Zřízení okrskářů (policistů pohybujících se na malém území).
8. Posílení aktivit policie zaměřených na obchod s kradeným zbožím (na němž se podílejí nejen uživatelé drog, ale jsou do něho ve značné míře zapojeni také zaměstnanci stánků rychlého občerstvení, trafik, květinářství, směnáren, hotelů a taxikáři).
9. Vytvoření pracovních míst adiktologů – odborníků na drogové závislosti v rámci nejexponovanějších služeben (např. služebna Krakovská). Všichni zadržení uživatelé drog by absolvovali konzultaci s adiktologem a dostali nabídku léčby. Tato praxe je běžná např. ve Velké Británii.
10. Zvýšení pravomocí městských částí vykázat pachatele trestné činnosti a přestupku z konkrétní vymezené lokality (v souvislosti s tzv. registrem přestupků pravděpodobně ještě ve větší míře než nyní bude docházet k vykazování uživatelů drog z území Prahy 1. To ale může mít i nepřímé dopady, a to nárůst výkonu trestů za maření úředního rozhodnutí a také přesun uživatelů drog na jiné části Prahy.
11. Rozšíření sítě kontaktních center pro uživatele drog. Všechny 3 stávající kontaktní centra jsou přetížená a mají omezený prostor k individuální práci. Kromě ochrany veřejného zdraví jde o stálou nabídku léčby a detoxifikace pro uživatele drog, což vede k odlivu uživatelů z otevřené drogové scény do léčby. Pro prevenci koncentrace drogové scény je vhodný větší počet menších programů, kdy uživatelé drog více cestují po Praze, případně zůstávají v místě bydliště. Pokud posílíme terénní práci, budou se uživatelé drog chovat zdravěji k sobě i okolí a budou více motivovaní k abstinenci.
12. Zvýšení pokrytí terénních pracovníků v místě koncentrace drogové scény. Stávající 3 programy jsou přetíženy a mají omezený prostor k individuální práci. Kromě ochrany veřejného zdraví jde o stálou nabídku léčby a detoxifikace pro uživatele drog, což vede k odlivu uživatelů z otevřené drogové scény do léčby. Pokud posílíme terénní práci, budou se uživatelé drog chovat zdravěji k sobě i okolí, budou dostávat častěji věrohodnou zpětnou vazbu ohledně svého chování na veřejnosti, budou více motivovaní k abstinenci. Jednou z možností rozšíření je formou sanitních vozů. (viz návrh pod textem).
13. Zřízení nízkoprahových denních center pro uživatele drog [6], poskytující jídlo, možnost hygieny, ošacení a zdravotní péče. Dojde ke zvýšení ochrany veřejného zdraví a rozpohybování drogové scény. Uživatelé drog, kteří jsou často bez přístřeší, budou lépe vypadat i vonět a občané si budou méně stěžovat. Rovněž se zvýší jejich uplatnění na trhu práce.
14. Rozšíření kapacity zařízení detoxifikace. Aktuálně je v Praze čekací lhůta na detoxifikaci 1 měsíc a více. Řada uživatelů drog si proto své rozhodnutí jít do léčby rozmyslí, než se dočká na volné místo.
15. Prostorová opatření v parcích a veřejných prostranstvích, aby nevznikala místa pro injekční aplikaci (např. Čelakovského sady a Vrchlického sady, vstupy do některých budov na Václavském náměstí. Dobrý příkladem opatření jsou rekonstrukce a zvýšení ceny na veřejných záchodcích Hlavní nádraží a Muzeum – střed, která by ale nesměla být realizována jen sama o sobě (pak vede k injekční aplikaci za rohem a paradoxně veřejné pohoršení ještě zvyšuje).
16. Mediální kampaň zaměřená na občany. Vysvětlení strategie nakládání s drogovou scénou, vysvětlení smyslu výměnných programů, metadonové substituce.
17. Zřízení aplikačních místností v blízkosti drogové scény. Aplikační místnosti snižují počet injekčních aplikací na veřejnosti. Je ale zřejmé, že nyní vzhledem k postoji Policie ČR to není aktuálně realizovatelné opatření. Nicméně pokud přemýšlíme pragmaticky, i přes systémové řešení nějaká část uživatelů drog v centru bohužel zůstane (zbude nám tu trh s pervitinem, nebo se stimulanty, které jej nahradí). Proto je potřeba, aby tito uživatelé drog v centru méně vadili. Zřízení aplikačních místností (mobilních) umístěných v karavanu či sanitce by bylo krokem, který by část injekčních aplikací stáhl z veřejných prostranství. Navíc jde o krok, který by mohl výrazně omezit fatální i nefatální předávkování.

Závěr

Pokud skutečně má dojít k redukci problémů působených drogovým trhem, je nutná realizace mnoha dílčích kroků. Neexistuje jedno zázračné řešení a rozhodně jím není to, že budou terénní pracovníci označeni svítivě oranžovými vestami, což je hlavním návrhem Policie ČR. Je přitom zároveň nutné uvažovat o tom, že se žádnému státu nepodařilo dosáhnout „světa bez drog“. Proto je třeba myslet kromě represivních opatření i na ta, která počítají s tím, že lidé brát drogy budou, a je potřeba s tím pracovat tak, aby je brali méně destruktivně pro sebe i společnost.

Příloha - Model doplnění stávající sítě KC v Praze o mobilní ambulance

1. Dojde k výraznému omezení narušování veřejného pořádku v lokalitě, aniž by došlo k ohrožení pořádku v lokalitě jiné („tzv. přesun uživatelů drog z MČ Praha 1 na území jiné městské části není řešením, navíc se opakovaně policistům a strážníkům přes intenzivní aktivity nezdařil). Narušováním veřejného pořádku se rozumí pohoršování občanů formou konfliktů uživatelů drog, injekční aplikací na veřejnosti, odhazováním odpadu, žebráním, projevy akutní intoxikace apod.
2. Dojde k výraznému zvýšení bezpečí a snížení trestné činnosti v lokalitě, aniž by došlo ke snížení bezpečí v lokalitě jiné (trestnou činností je myšlen především prodej a distribuce drog, krádeže a prodej kradeného zboží, kapesní krádeže, loupeže a násilí mezi uživateli drog navzájem).
3. Dojde k zlepšení veřejného zdraví, respektive nedojde k výraznému zvýšení rizika šíření infekčních onemocnění (HIV, žloutenka A, B, C, syfilis, tuberkulóza, svrab atd.), jak mezi uživateli drog, tak od uživatelů drog do obecné populace. Vytlačení drogové scény mimo dosah terénních pracovníků a kontaktních center povede k ohrožení celé společnosti (tak jako to nastalo např. v Rusku, na Ukrajině apod.).