16 | 12 | 11
Terénní programy Sananim
Návrh řešení "Kauzy Václavák"
Již 3 roky probíhá kauza
Václavák, tedy složitá jednání mezi Městskou částí Praha 1, Magistrátem,
městskou policií a Policií ČR, podnikateli a terénními programy, ohledně toho,
jak řešit problematiku otevřené drogové scény. Tento text je pokusem taková
řešení hledat. Předkládám jej odborné veřejnosti k oponování a připomínkování.
Aleš Herzog, Terénní programy
Sananim
Stanovisko o.s. Sananim
Systémové řešení koncentrace
uživatelů drog v centru Prahy
Co znamená a obnáší skutečné
(tedy systémové) řešení obtíží, které centru Prahy působí tzv. otevřená drogová
scéna? O systémovém řešení můžeme mluvit pouze tehdy, pokud budou naplněny
následující parametry:
a) Dojde k výraznému omezení
narušování veřejného pořádku v lokalitě, aniž by došlo k ohrožení pořádku v
lokalitě jiné („tzv. přesun uživatelů drog z MČ Praha 1 na území jiné městské
části není řešením, navíc se opakovaně policistům a strážníkům přes intenzivní
aktivity nezdařil*1). Narušováním veřejného pořádku se rozumí pohoršování
občanů formou konfliktů uživatelů drog, injekční aplikací na veřejnosti,
odhazováním odpadu, žebráním, projevy akutní intoxikace apod.
b) Dojde k výraznému zvýšení
bezpečí a snížení trestné činnosti v lokalitě, aniž by došlo ke snížení bezpečí
v lokalitě jiné (trestnou činností je myšlen především prodej a distribuce
drog, krádeže a prodej kradeného zboží, kapesní krádeže, loupeže a násilí mezi
uživateli drog navzájem).
c) Dojde ke zlepšení veřejného
zdraví, respektive nedojde k výraznému zvýšení rizika šíření infekčních
onemocnění (HIV, žloutenka A, B, C, syfilis, tuberkulóza, svrab atd.), jak mezi
uživateli drog, tak od uživatelů drog do obecné populace. Vytlačení drogové
scény mimo dosah terénních pracovníků a kontaktních center povede k ohrožení
celé společnosti (tak jako to nastalo např. v Rusku, na Ukrajině apod.)
Pár poznámek k příčinám
současného stavu
Pro návrh vhodných řešení je
nejprve třeba porozumět fenoménu pražské otevřené drogové scény. Primárním
motivem pro její vznik je nákup a prodej drog. Jde především o největší drogový
trh v České republice. Docházejí sem jak stálí prodejci drog (tzv. dealeři),
tak příležitostní prodejci a uživatelé drog, kteří chtějí drogy nakoupit. Obchodovanými
drogami je zneužívaný lék subutex*2, heroin a pervitin. Je to místo, kde pokud
jste závislí a nemáte drogu, vždy seženete svou dávku, nebo prodáte přebytek.
Jedním z mylných tvrzení je, že důvodem pohybu na drogové scéně je výměna
injekčních jehel *3 terénními pracovníky. Rozhodně to není zásadní důvod
koncentrace uživatelů drog, tím jsou drogy samotné.
Drogová scéna se za posledních
15 let postupně posunuje po centru města (Václavské náměstí, Národní třída,
Náměstí Republiky, Karlovo náměstí, Hlavní nádraží, Na Knížecí, Václavské
náměstí). Tento pohyb byl vždy spíše samovolný, z různých příčin, nebylo jasné,
na jaké místo se drogová scéna přesune.
Zóna Vrchlického sady
Jediným úspěšným krokem z
tohoto pohledu byl přesun drogové scény z Václavského náměstí do Vrchlického
sadů v dubnu 2010 iniciovaný bezpečnostní komisí Prahy 1, Městskou policií a
podpořený Terénními programy SANANIM, Drop In a Progressive. V teplejším období
roku došlo k odlehčení Václavskému náměstí, což potvrzují místní podnikatelé.
Díky intenzivní kontrolní činnosti policie došlo postupně k zajištění bezpečí v lokalitě*4,
přičemž zde uživatelé drog setrvávali.
Vyčlenění zóny, kde se
uživatelé mohou setkávat, přičemž dochází k monitoringu ze strany policie, není
finálním řešením, ale je pragmatickým krokem. Zvolené místo má své výhody i
nevýhody:
- Bylo natolik v blízkosti
původní koncentrace uživatelů drog, že se sem tito skutečně přesunuli.
- V blízkosti je minimum
obytných domů, čili koncentrace uživatelů drog málo vadí občanům - voličům z MČ
Prahy 1, i podnikatelům z Václavského náměstí.
- V blízkosti je Hlavní nádraží,
koncentrace uživatelů drog tedy zatěžuje České dráhy a může zatěžovat rovněž
turisty a občany, kteří přes Hlavní nádraží cestují (většinou nejde o občany z
MČ Praha 1).
- Není zde žádný přístřešek*5,
čili ve chvíli, kdy prší, nebo v chladném období roku se zde uživatelé drog
nekoncentrují.
Souhrn opatření, která zajistí
systémové řešení
Realizovat souhrn opatření,
formou spolupráce všech zainteresovaných subjektů, je jediným způsobem, jak
situaci vyřešit. To dokazuje i inspirace ze zahraničí (viz Zaostřeno na drogy*6).
Žádné jednotlivé opatření nebude samostatně účinkovat*7.
Zde se pokusím uvést přehled
veškerých opatření, která by přispěla k řešení situace. Realizace některých z
nich může vyžadovat velmi náročné aktivity (např. změnu protidrogové politiky
ČR v případě aplikačních místností nebo změnu pravomocí policie). V mnohém
navážu na návrh předložený v roce 2010 protidrogovou komisí magistrátu Hlavního
města Prahy. Řada zmíněných kroků bude vyžadovat zvýšení prostředků
investovaných do problematiky.
Opatření na všech stranách
(Policie ČR, Městská policie, Magistrát hl. m. Prahy, jednotlivé městské části,
drogové služby, podnikatelé):
1. Vytvoření společné
komunikační platformy, analýza všech dostupných opatření pro řešení
problematiky, dosažení demokratické schody na realizovatelných aktivitách a
jejich spuštění.
Opatření na straně policie
(Policie ČR a Městské policie):
2. Zvýšení počtu
neuniformovaných policistů zaměřených na trestnou činnost uživatelů drog na
otevřené drogové scéně.
3. Posílení uniformované
policie a stálá kontrolní činnost v místech koncentrace uživatelů drog.
4. Posílení aktivit policie
zaměřených na obchod s kradeným zbožím (na němž se podílejí nejen uživatelé
drog, ale jsou do něho ve značné míře zapojeni také zaměstnanci stánků rychlého
občerstvení, trafik, květinářství, směnáren, hotelů a taxikáři).
5. Vytvoření pracovních míst
adiktologů - odborníků na drogové závislosti v rámci nejexponovanějších
služeben (např. služebna Krakovská). Všichni zadržení uživatelé drog by
absolvovali konzultaci s adiktologem a dostali nabídku léčby. Tato praxe je
běžná např. ve Velké Británii.
6. Zvýšení pravomocí policie
vykázat pachatele trestné činnosti z konkrétní vymezené lokality (např. z
konkrétního území MČ Prahy 1). Pokud konkrétní osoba spáchala několik krádeží
např. v lokalitě Václavského náměstí, bylo by výhodné pružněji zakázat pohyb v
této lokalitě.
7. Spojit možnost čerpání
určitých nadstandardních zdravotních a sociálních služeb pro uživatele drog
(metadonová substituce, substituce subutexem, pracovní programy) s povinností
registrovat se u Policie ČR a dodržovat určitý kodex chování (např. neaplikovat
drogy na veřejnosti, nekrást v obchodech apod.). Policisté by pak vůči takto
registrovaným uživatelům upustili od své časté praxe*8, jakou je vyhazování
injekčních jehel, znehodnocování dávek drogy, fyzické inzultace při zadržení
apod.
8. Vzdělávání policistů a
strážníků v oblasti drogové závislosti*9 a chování k uživatelům drog. V
některých případech policisté místo zvyšování veřejného pořádku naopak
přispívají svými aktivitami k jeho narušení. Dost často při kontrole uživatelů
drog dávku drogy nezadrží, ale zničí spolu s injekčními jehlami, a takto
„potrestaného“ uživatele drog propustí. Ten, s přicházejícím abstinenčním
syndromem, se chová při získání peněz na drogy destruktivněji než by činil
normálně.*10
Jednotlivá opatření na straně
drogových služeb:
9. Rozšíření sítě kontaktních
center pro uživatele drog. Všechny 3 stávající kontaktní centra jsou přetížená
a mají omezený prostor k individuální práci. Kromě ochrany veřejného zdraví jde
o stálou nabídku léčby a detoxifikace pro uživatele drog, což vede k odlivu
uživatelů z otevřené drogové scény do léčby. Pro prevenci koncentrace drogové
scény je vhodný větší počet menších programů, kdy uživatelé drog více cestují
po Praze, případně zůstávají v místě bydliště. Pokud posílíme terénní práci,
budou se uživatelé drog chovat zdravěji k sobě i okolí a budou více motivovaní
k abstinenci.
10. Zvýšení pokrytí terénních
pracovníků v místě koncentrace drogové scény. Stávající 4 programy jsou
přetíženy a mají omezený prostor k individuální práci. Kromě ochrany veřejného
zdraví jde o stálou nabídku léčby a detoxifikace pro uživatele drog, což vede k
odlivu uživatelů z otevřené drogové scény do léčby. Pokud posílíme terénní
práci, budou se uživatelé drog chovat zdravěji k sobě i okolík, budou dostávat
častěji věrohodnou zpětnou vazbu ohledně svého chování na veřejnosti, budou
více motivovaní k abstinenci.
11. Zřízení nízkoprahových
denních center pro uživatele drog*11, poskytující jídlo, možnost hygieny,
ošacení a zdravotní péče. Dojde ke zvýšení ochrany veřejného zdraví a
rozpohybování drogové scény. Uživatelé drog, kteří jsou často bez přístřeší,
budou lépe vypadat i vonět a občané si budou méně stěžovat. Rovněž se zvýší
jejich uplatnění na trhu práce.
12. Zvýšení počtu míst v
metadonové substituci*12, s psychosociální a pracovní komponentou (pro prevenci
koncentrace drogové scény je vhodný větší počet menších programů). Uživatelé
drog v metadonové substituci vstupují velmi omezeně na otevřený drogový trh.
Aktuální počet míst je však velmi limitován.
13. Zvýšení počtu míst v
substituci Subutexem a Suboxonem, eventuelně Ritalinem s psychosociální a
pracovní komponentou.*13
14. Rozšíření kapacity
zařízení detoxifikace. Aktuálně je v Praze čekací lhůta na detoxifikaci 1 měsíc
a více. Řada uživatelů drog si proto své rozhodnutí jít do léčby rozmyslí, než
se dočká na volné místo.
15. Zřízení sběrných nádob na
pohozené stříkačky. Rozmístění sběrných nádob přispěje k omezení počtu
injekčních jehel, které jsou na ulici.
16. Zřízení aplikačních
místností v blízkosti drogové scény. Aplikační místnosti snižují počet
injekčních aplikací na veřejnosti. Zřízení takové místnosti (místností) by
pomohlo vyřešit aktuální situaci, kdy není jasné, kde se bude pohybovat v zimě
(např. zda na Václavském náměstí jako loni a předloni nebo na Hlavním nádraží).
Opatření na straně Městské
části Prahy 1:
17. Zvýšení podílu na
financování protidrogové politiky a všech opatření ke snížení koncentrace
uživatelů drog. Prahu 1 otevřená drogová scéna nejvíce zasahuje*14 a proto je
evidentní, že by z její strany měl vzejít dostatek iniciativy i peněz k řešení.
18. Prostorová opatření v
parcích a veřejných prostranstvích, aby nevznikala místa pro injekční aplikaci
(např. Čelakovského sady, vstupy do některých budov na Václavském náměstí.
19. Prozatimní optické
oddělení vyčleněné zóny Vrchlického sadu od chodníků u Hlavního nádraží.
20. Mediální kampaň zaměřená
na občany. Vysvětlení strategie postupu vůči s uživatelům drog, vysvětlení
smyslu výměnných a substitučních programů
21. Výrazné omezení počtu
heren a výherních hracích automatů. Drogová závislost je často propojena se
závislostí na hracích automatech, do který putují peníze z trestné činnosti.
Herny jsou místem setkávání osob páchajících trestnou činnost a obchodujících s
kradenými věcmi.
22. Vymezení zón, kde mohou
sociálně slabší (např. i uživatelé drog) získat peníze nerizikovými způsoby.
Aktuální praxe, kdy Městská policie tvrdě postihuje pouliční hraní (kytary,
bubínky, flétny) a žebrání v praxi vede k zvyšování závažnější trestné
činnosti. Vymezení některých míst, kde je takováto činnost povolena, by
přispělo k rozptýlení drogové scény a k méně závažné trestné činnosti
Opatření na straně Magistrátu
hl. m. Prahy:
23. Vytvoření pracovní skupiny
a zajištění koordinace všech aktivit k systémovému řešení.
24. Zákonodárná iniciativa pro
změnu právních předpisů tam, kde je to nutné.
25. Vyčlenění finančních
prostředků v rámci přiměřeného podílu na realizaci systémových opatření.
26. Mediální kampaň zaměřená
na občany. Vysvětlení strategie postupu vůči s uživatelům drog, vysvětlení
smyslu výměnných a substitučních programů
Opatření na straně dalších
městských částí:
27. Zvýšení podílu na
financování protidrogové politiky a všech opatření ke snížení koncentrace
uživatelů drog.
28. Vyčlenění prostor pro síť
kontaktních prostor a substitučních programů na širším území Hlavního města
Prahy
29. Mediální kampaň zaměřená
na občany. Vysvětlení strategie postupu vůči s uživatelům drog, vysvětlení
smyslu výměnných a substitučních programů
30. Výrazné omezení počtu
heren a výherních hracích automatů. Drogová závislost je často propojena se
závislostí na hracích automatech, do kterých putují peníze z trestné činnosti.
Herny jsou místem setkávání osob páchajících trestnou činnost a obchodujících s
kradenými věcmi.
Opatření na straně
podnikatelů:
31. Důsledné zásahy vůči
zaměstnancům, kteří se účastní obchodování s kradeným zbožím
32. Při angažování
bezpečnostní agentur důsledné trvání na tom, aby jejich pracovníci při
"záchytu" pachatele trestné činnosti volali policii a neřešili
situaci na vlastní pěst - fyzickým násilím.
33. Finančně se podílet na
aktivitách, které povedou k systémovému řešení.
Závěr
Tento text vznikl se záměrem
inspirovat ohledně řešení obtíží otevřené drogové scény. Je zřejmé, že
jakékoliv aktivity zde vymezené není možné realizovat bez vůle a přesvědčení
jednotlivých stran.
Ing. Aleš Herzog
herzog@sananim.cz
Terénní programy SANANIM
______________ *1 Září 2009, duben 2010,
prosinec 2010.
*2 Zneužívání léku Subutex je
jistě věc negativní. Nicméně před rokem 2001 byl stejnými uživateli ve stejné
míře užíván heroin. Došlo tedy k náhradě jedné látky jinou. Z tohoto úhlu
pohledu je argument, že za výskyt otevřené drogové scény může lék Subutex,
zcela mylný. Naopak došlo k nějakým dílčím pokrokům oproti stavu, kdy byl
zneužíván masivně heroin (snížení působení cizojazyčných zločineckých uskupení
prodávajících drogy, snížení fatálních předávkování, snížení rozsahu trestné
činnosti za účelem získání prostředků na drogy).
*3 Jasným důkazem je aktuální
přesun drogové scény z lokality Na Knížecí do centra Prahy. Přestože v
blízkosti otevřené drogové scény jsou 2 kontaktní centra a docházeli sem
pravidelně terénní pracovníci s výměnnou injekční setů, v červnu 2010 v
souvislosti s přesunem zdroje Subutexu došlo k tomu, že drogový trh opustil
lokalitu Na Knížecí a „posílil“ drogovou scénu na Praze 1 (a částečně také
vznikla dílčí ohniska na Praze 4)..
*4 Dle vyjádření ředitele
okrsku I pluk. Prommera bylo v této lokalitě v roce 2010 spácháno 10 loupeží, v
roce 2011 pouze 1.
*5 V Kolíně nad Rýnem dokonce
policie na takovémto vyčleněném místě zřídila přístřešek, takže zde uživatelé
drog mohli být i za chladného počasí.
*6 Zaostřeno na drogy č. 3,
2011
*7 O neefektivitě dílčích
kroků jsme se již v době nedávné přesvědčili. Vykazování terénních pracovníků z
Václavského náměstí (září 2009) nevedlo k žádné změně. Masivní policejní akce
(září 2009, duben 2010, prosinec 2010) vedly ke krátkodobému rozptýlení drogové
scény, a její opětovné koncentraci. Na podzim 2009 došlo k vytlačení drogové
scény z Karlova náměstí, v důsledku čehož došlo k vytvoření menší drogové scény
v lokalitě na Florenci a posílení drogové scény Na Knížecí a na Václavském
náměstí. Angažování Antidrogové agentury Medea (prosinec - leden 2009) za
500.000 Kč bylo zcela bez dopadu na drogovou scénu.
*8 Tato praxe sice není
legální, nicméně běžná.
*9 Při hodnocení znalostí
policistů vycházím z jejich chování a argumentů při více než 100 konfliktech
mezi terénními pracovníky a policií v období 2008 - 2010.
*10 Právě situace, kdy
uživatelé drog nemají drogu, jsou spojeny s nejrizikovějším jednáním jak z
pohledu jejich zdraví, tak bezpečí společnosti. Hrozí, že uživatel drog spáchá
např. loupežné přepadení na jiné uživatele drog či turisty, aby získal co
nejdříve prostředky. Hrozí odvážnější formy vloupání např. do automobilů za
bílého dne. Zdravotním rizikem je, že uživatel drog v zoufalství aplikuje drogu
„po někom“, nebo zkombinuje více různých nebezpečných látek.
*11 Současná pražská kapacita
těchto služeb je nedostatečná a zaměřuje se spíše na osoby bez přístřeší.
Uživatelé drog do zařízení pro „bezdomovce“ - jako je Naděje a Armáda Spásy -
často nechtějí chodit. Kontaktní centra Drop In, Sananim a Progressive nabízejí
sociální a zdravotní servis jen ve velmi omezené míře (velmi omezená možnost
sprchy je pouze v KC Sananim, kde je také pouze 1x za 14 dní přítomen lékaře).
*12 Aktuálně je v
nízkoprahovém substitučním programu Drop In Ve Smečkách 130 míst, navíc program
dostal výpověď z pronájmu. Poptávka po metadonové substituci je mnohonásobně
větší, při vhodném propojení výdeje metadonu s individuální prací a případně
pracovními programy dojde k minimalizaci počtu osob, které se účastní drogového
trhu.
*13 Část uživatelů drog by
byla ochotna jít do substituce, nikoliv však do metadonové. Zájem o subutex je
na pražské drogové scéně evidentní. Proto cesta k řešení drogové scény by mohle
vést přes substituci subutexem. Znamenalo by to ale vytvořit kapacity
psychiatrů a adiktologů pro předepisování subutexu a suboxonu a při vhodném
propojení s individuální prací a pracovními programy, kde by si uživatelé drog
na výběr subutexu vydělali a nemuseli se účastnit drogového trhu.
*14 Argumentace, že převážná
část uživatelů drog nejsou občany MČ Praha 1 je v tomto ohledu absurdní.
Turisté také nejsou občany Prahy 1, ale zkrátka se zde pohybují.
|