05 | 06 | 08 
Ter�nn� programy Sananim
Dohody a pl�nov�n� na Hlavn�m n�dra��
Jednání se zájemcem, smlouva a individuální plán v terénních programech pro u�ivatele drog Ing. Aleš Herzog,Terénní programy Sananim, o.s., herzog@sananim.cz Nový zákon o sociálních slu�bách a s nimi p�icházející inspekce sociálních slu�eb vyvolali v mnoha za�ízeních, p�edevším v t�ch, které se na tento model hodnocení kvality systematicky nep�ipravovali, mnoho otázek a n�kdy se dá �íct, �e i velkou paniku. Drogové slu�by „objevují“ inspekce a� nyní, a proto se aktuáln� zvedla vlna exponovaných postoj�, mnoho dohad� a obav. M�j konferen�ní p�ísp�vek se zam��il na pojmenování reálných hrozeb, které pro drogové terénní programy s p�íchodem inspekcí nastávají a hledání sch�dných cest, jak se s metodikou vyrovnat. Metodika inspekcí sociálních slu�eb klade výrazný d�raz na tyto oblasti:
- Jednání se zájemcem o slu�bu
- Uzav�ení smlouvy o poskytnutí sociální slu�by
- Individuální plánování
Terénní programy p�itom drog pracují s injek�ními u�ivateli drog, kte�í �asto: - nejsou motivováni ke zm�n�, jsou v kontaktu pasivní, nekomunikativní
mají velkou obavu ze stigmatizace, jsou trestn� stíháni, a proto výrazn� limitují �as i mno�ství informací, které jsou ochotni poskytnout.
Terénní programy tomu p�izp�sobují svoji praxi. Tyto metodiky nazýváme �asto jako d�raz na nízkoprahovost a dokumentaci jen nezbytných údaj�. Práce s injek�ními u�ivateli drog vychází p�itom jak za zájmu a pot�eb samotných u�ivatel� (nap�. získat sterilní injek�ní materiál, poradit se), tak výrazn� z pot�eb spole�nosti (p�sobit preventivn�, omezit rizika ší�ení infek�ních onemocn�ní a sociálního vylou�ení) Individuální plánování jako dominantní na�ízená metoda práce Nebo� jednání se zájemcem i uzavírání smlouvy jsou logickou sou�ástí individuálního plánování, lze �íci, �e metodika inspekcí stanovuje proces individuálního plánování zaznamenávaného v dokumentaci jako dominantní metodu práce pro všechny sociální slu�by. P�itom n�které ze slu�eb vyu�ívají p�evá�n� „jiné výrobní procesy“ tedy hlavní postupy poskytování slu�eb, nap�. terénní programy pro u�ivatele drog vyu�ívají model kontaktní práce kombinovaný se strategiemi Harm Reduction a Public Health, nízkoprahová za�ízení pro d�ti a mláde� sociální pedagogiku, terapeutické komunity skupinovou terapii. Všechny tyto postupy se mohou stát (zále�í na výkladu metodiky) ur�itým „nadstandardem“ a druho�adou v�cí. Prvo�adou je to, aby m�l ka�dý klient ve své slo�ce sv�j „individuální plán“. Obtí�e sou�asného výkladu metodiky inspekcí Tento výklad metodiky inspekcí byl zajisté veden dobrým úmyslem zabránit tomu, aby ve stacionárních za�ízeních sociální pé�e le�elo mnoho u�ivatel�, o jejich� pot�eby (krom� bazálních t�lesných) se nikdo nestará. Pro nízkoprahové slu�by, p�edevším terénní programy pro u�ivatele drog však tato metodika výrazn� zat�uje zab�hlou praxi mimo jiné v t�chto bodech: 1) Nále�itosti p�i jednání se zájemcem P�i jednání se zájemcem o slu�bu metodika zat�uje TP v tomto smyslu: - Seznámení zájemce seznámení s ve�ejným závazkem slu�by, tj. posláním, cílovými skupinami, okruhem osob, zásadami poskytování sociálních slu�eb atd.
- Projednávání jeho pot�eb a o�ekávání od slu�by
Stávající výklad metodiky relativn� zat�uje proceduru prvokontaktu. Injek�ní u�ivatelé drog p�itom jsou p�i prvním kontaktu �asto velmi ned�v��iví, pokoušející minimalizovat �as rozhovoru s pracovníkem. Tento výklad zvyšuje výrazn� práh slu�by. Výraznou podporou by bylo sní�ení nárok� z povinnosti projednat na povinnost informovat, a to nap�. p�edáním letáku. 2) Poskytování slu�eb na základ� uzav�ení smlouvy P�i jednání se zájemcem o slu�bu metodika zat�uje TP v tomto smyslu: - Pokud zájemce o slu�bu odmítá písemnou dohodu (u TP), je to v po�ádku, není písemná dohoda nutná a je mo�né s ním uzav�ít ústní dohodu. Pokud však klient odmítá nejen písemnou, ale i ústní dohodu, není mo�né mu slu�by.
- P�i uzav�ení dohody m��e klient z�stat v anonymit�.
- Povinnou sou�ástí dohody dle zákona je ozna�ení smluvních stran. Není však specifikováno, co je tím mín�no. Ozna�ení smluvních stran m��e být i p�ezdívka nebo kód klienta.
Dle výkladu tedy bez uzav�ení minimáln� ústní smlouvy (nále�itosti viz ní�e) nemohou TP poskytovat slu�by. P�itom ale posláním terénních program� je mimo jiné vyhledat a kontaktovat ty u�ivatele drog, kte�í nejsou a aktuáln� necht�jí být v kontaktu s �ádnou slu�bou. �ást u�ivatel� uzavírání smlouvy d�razn� odmítá. Tento výklad zvyšuje výrazn� práh slu�by a brání také napl�ování �ásti jejího smyslu (prevenci ší�ení infek�ních chorob u populace, která není v kontaktu s b�nými slu�bami. 3) Nále�itosti smlouvy Dohoda má obsahovat minimáln�: - Datum uzav�ení dohody
- Jméno �i jiné ozna�ení klienta (p�ezdívka �i kód)
- Jméno pracovníka, který dohodu za za�ízení uzav�el a provedl o ní záznam
- Slu�by, které bude klient vyu�ívat
- na jak dlouho byla smlouva uzav�ena
- ozna�ení smluvních stran - ozna�ení za�ízení (název, adresa, I�)
- druh sociální slu�by - NZDM,
- místo a �as poskytování sociální slu�by - adresa za�ízení, otevírací doba,
výši úhrady za sociální slu�by sjednanou v rámci výše úhrady stanovené v § 73 a� 77 a zp�sob jejího placení - co je zdarma a co je placené, ujednání o dodr�ování vnit�ních pravidel stanovených poskytovatelem pro poskytování sociálních slu�eb (pravidla a práva klienta), výpov�dní d�vody a výpov�dní lh�ty (uvést),
Terénní programy tedy p�i uzavírání ústní smlouvy musí s klientem sjednat všechny tyto nále�itosti. Bez uzav�ení minimáln� ústní smlouvy (viz výše) nemohou TP poskytovat slu�by. P�itom ale posláním terénních program� je mimo jiné vyhledat a kontaktovat ty u�ivatele drog, kte�í nejsou a aktuáln� necht�jí být v kontaktu s �ádnou slu�bou. Tento výklad zvyšuje výrazn� práh slu�by. 4) D�kaz o uzav�ení ústní smlouvy Pokud s klientem není uzav�ena smlouva a p�itom poskytujeme slu�bu, hrozí pokuta 20 000 K�, nebo� se dopustíte správního deliktu (§107 zákona o sociálních slu�bách �. 108/2006 Sb.). U všech klient� jsou tedy terénní programy povinny prokázat, �e uzav�eli smlouvu. P�im��enou formou d�kazu jsou: - sd�lení u�ivatele p�i rozhovoru s inspektorem, nebo
- záznam v dokumentaci
Nebo� obsah sd�lení i ochota sd�lovat u aktivních u�ivatel� jsou �asto ovlivn�na jejich aktuální intoxikací, jsou terénní programy nuceny prokazovat uzavírání smlouvy záznamem v dokumentaci. To výrazn� zvyšuje administrativu oproti sou�asné praxi. 5) Individuální plánování Dle výkladu metodiky inspekcí je, na základ� zákona o sociálních slu�bách, §88 písm. f) a dle standardu �íslo 5, nutné individuáln� plánovat s ka�dým klientem. Plánování by m�lo minimáln� - osobní cíle u�ivatel�
- postup, jak bude dosa�en osobní cíl/cíle
- kdy, kdo a jak se na napln�ní bude podílet
- datum další revize
Dle výkladu tedy je nutné individuáln� plánovat se všemi klienty. P�itom �ást u�ivatel� plánování odmítá. Tento výklad zvyšuje výrazn� práh slu�by a brání také napl�ování �ásti jejího smyslu (prevenci ší�ení infek�ních chorob u populace, která není v kontaktu s b�nými slu�bami. Mo�né cesty, jak se vyrovnat s metodikou inspekcí P�esto, �e je metodika inspekcí ve zmín�ných oblastech pro nízkoprahové slu�by limitující, je nutností krom� systematického lobbyingu ve prosp�ch transparentního a dobrou praxi umo��ujícího výkladu metodiky, se rovn� v�novat hledání cest, jak stávající metodiku v oblasti individuálního plánování naplnit. Mezi cesty, které n�které nízkoprahové slu�by hledají, pat�í nap�.: - rozd�lení slu�eb na sociální, zdravotní a adiktologické tak, aby zpo�átku byl klient ve slu�bách jako „adiktologický“ tedy bez nutnosti mít individuální plán. Jako nevýhodu tohoto modelu vnímám rozd�lení klient�, se kterými jsou programy v kontaktu, na „ty v sociální slu�b�“ a ty „mimo sociální slu�bu“, nebo� takto reálná praxe nevypadá.
- Vnímání individuálního plánování jako procesu, který je s klientem nasmlouván a písemn� upraven v rámci úvodní dohody, která vytvá�í prostor pro další individuální plánování a� ve chvíli, kdy klient p�ichází s významn�jší zakázkou. Jako nevýhodu tohoto modelu vnímám pro terénní programy p�ílišný d�raz na jednání se zájemcem a dlouhodobou dohodu, co� charakterem neodpovídá nap�. práci na otev�ené drogové scén�, kde je výrazn� pru�n�jší model „tady a te�.“
Ur�it� existují i další cesty. P�i hledání postup�, jak naplnit po�adavky inspekcí v praxi Terénních program� jsem p�itom hledal oporu v zákona 108 o sociálních slu�bách, který stanovuje, �e model jednání se zájemcem, uzavírání dohod a individuálního plánování by dle m�l vycházet p�edevším z mo�ností a pot�eb u�ivatel�. P�i hledání vhodného modulu jsme dále vzal úvahu realitu, se kterou se aktuáln� Terénní programy Sananim setkávají: - obrovské vytí�ení p�i práci na otev�ené drogové scén� (TP Sananim má v sou�asnosti v pr�m�ru 150 kontakt� denn� a vydají 1000 kus� injek�ích set�)
- nízkou motivaci �ásti u�ivatel� komunikovat s pracovníky (nap�. n�kte�í u�ivatelé z �ad Olašských Rom�)
- obtí�né identifikování procesu prvokontaktu a jeho mo�né dublování (krom� TP Sananim p�sobí na otev�ené drogové scén� rovn� terénní programy o.s. Progressive a Drop In a u�ivatelé vnímají terénní programy jednolit�, nerozlišují je p�íliš podle z�izovatele).
Proto jsem se zam��il na pojmenování a obhajobu takového modelu jednání se zájemcem, uzavírání dohod a individuálním plánování, aby: - všichni p�íchozí, pro které realizujeme minimáln� slu�bu vým�nného programu byli „u�ivateli“, tedy byli v procesu (tedy aby nenastalo to, �e �ást z nich �erpá „pouze“ zdravotní �i adiktologické slu�by a teprve posléze se dostanou do slu�eb sociálních)
- aby šlo o administrativn� co nejmén� náro�ný proces
- aby bylo mo�né pro dokumentaci vyu�ít stávající systém Freebase, schválený Radou vlády pro koordinaci protidrogové politiky. V rámci systému Freebase jsou zjednodušen� dokumentovány základní slu�by klient�m, které jsou vykonávány striktn� individuálním zp�sobem s p�ihlédnutím k zcela individuálním pot�ebám. Jejich podrobná dokumentace není efektivní.
Jednání se zájemcem Jednání se zájemce bude rozd�leno na tyto kroky: - P�edstavení pracovníku a programu (minimální info - kdo jsme, kde p�sobíme, co nabízíme, anonymita a nespolupráce s policií) v�etn� vymezení cílové skupiny (pro koho jsme)
- „Anamnestický rozhovor“ zda zájemce o slu�bu spadá do cílové skupiny. Anamnestickým rozhovorem m��e být vypln�ní INCOME dotazníku, ale také nemusí - zále�í na mo�nostech a pot�ebách zájemce o slu�bu
- P�edání informací o právech u�ivatele a všech dalších informací o slu�b� v písemné podob�, nabídka ústní ho probrání informací
- Seznámení s pr�b�hem slu�by
- Rozhodnutí, zda se p�istoupí k dohod� �i nikoliv
Jednání se zájemcem m��e realizovat ka�dý terénní pracovník, který prošel zaškolením.
Dohodoplánování aneb „tady a te�“ Vzhledem k spíše nespojitému charakteru nízkoprahové práce na otev�ené drogové scén� m��eme mluvit o tzv. dohodoplánování, tedy velmi úzké návaznosti dohod a plán�. Máme �asto minimum �asu, v jeho� rámci musíme vyplnit klientovu zakázku a p�itom ješt� zajistit po�adované dokumenta�ní a administrativní po�adavky metodiky inspekcí. Minimální dohoda a plánování v nízkoprahovém programu HR Základní ideou pro model dohodoplánování je „p�eklad“ b�ných �inností, které v rámci terénních program� d�láme, do jazyka metodiky inspekcí sociálních slu�eb. Tedy si �íci, jak by m�la dohoda a individuální plánování vypadat, aby mu rozum�li jak u�ivatelé, tak inspekto�i sociálních slu�eb. Modelová situace 1 - Dohoda o vým�nném programu Pracovník: „Co pro Vás mohu ud�lat?“ U�ivatel: "Jsem si pro n�jaký materiál pro bezpe�né braní.“ Pracovník: „Dob�e, tak se m��eme dohodnout takto:“ - Kdo: Vy (bu� ozna�en pod kódem nebo bez kódu) a já, tedy pracovník o.s. Sananim. Pro tuto zakázku jsem Váš klí�ový pracovník.
- Co: spolu uzav�eme ústní dohodu o vydání injek�ního materiálu a
- Za jakým Vaším osobním cílem: abyste mohl brát bezpe�n�ji (berete-li �istým materiálem, chcete brát bezpe�n�ji)
- Za kolik: bezplatn�
- Dokumentace: ud�lám o tom záznam do denního výkazu.
- Souhlasíte s touto ústní dohodou?
U�ivatel: „Souhlasím s touto ústní dohodou.“ Modelová situace - Individuální plánování Klient: „Tady mám 2 buchny, chci je vym�nit.“ Pracovník: „Ud�láme s Vámi individuální plán. Bude to mít takovéto kroky: - Vy mi dáte pou�itý injek�ní materiál (máte-li) do tohoto kontejneru ur�eného pro bezpe�nou likvidaci
- Já Vám vydám sterilní injek�ní materiál a další dopl�ky pro bezpe�né braní, konkrétn�:
- Já Vám p�edám informace jak bezpe�n�ji brát.
- Vy (na jiném míst� ne� kde nyní jsme) si následn� dáte drogu bezpe�n�ji. Informace „jak“ rád poskytnu.
- Revize prob�hne p�i p�íští sch�zce v p�ípad� Vašeho zájmu (já se Vás zeptám, a je na Vás, zda budete mít zájem).
- Souhlasíte s tímto plánem?
U�ivatel: „Souhlasím“. Takovýto rozhovor samoz�ejm� v terénu úpln� nezaznívá (klient by nám asi úpln� nerozum�l), nicmén� všechny zmín�né d�le�ité informace v rámci práce s klientem jsou p�ítomny. Stejn� tak „bezpe�né braní“ jako základní osobní cíl nabízený klient�m a jimi potvrzovaný tím, �e mají zájem o prost�edky (injek�ní sety, vody, dezinfekce, filtry) a informace k bezpe�nému braní (jak bezpe�n�ji brát) je pro nás samoz�ejmostí. Aby tento model byl pro inspekce legitimní, je nutná implementace do systému dokumentace, tedy do programu Freebase. Jde tedy o to deklarovat slu�bu vým�ny a distribuce materiálu pro bezpe�n�jší braní jako zcela individuáln� poskytovanou slu�bu obsahující „dohodoplánování“, kterou však vzhledem k administrativní náro�nosti zaznamenáváme pouze statisticky. Na záv�r chci jen upozornit, �e výše uvedené informace jsou pouze mým osobním názorem. Neobsahují ani oficiální stanovisko Sananim, o.s., o jejich mo�né implementaci pro Terénní programy Sananim budeme teprve diskutovat. Rovn� nejsou zaru�eným návodem, „jak na inspekce“. Zdroje: Zákon 108/2006 Standardy sociálních slu�eb Materiály ze Vzd�lávání inspektor� kvality sociálních slu�eb Materiál vytvo�ený pro pot�eby �eské asociace streetwork, Dohody a individuální plánování v NZDM, autor Bc. Jan Syrový, inspektor sociálních slu�eb
|